Edvard Beneš zahájil jednání se sovětským ministrem zahraničí Molotovem již v červnu 1942. Dostalo se mu ujištění, že Sovětský svaz plně podporuje uznání předmnichovských hranic a odsun co největšího počtu Němců z Československa.
Jménem republiky Československé!
Edvard Beneš, president republiky Československé, všem, kteří tento list čísti nebo čtouce slyšeti budou, pozdravení.
Jménem republiky Československé a Svazu sovětských socialistických republik byla sjednána tato smlouva s podpisovým protokolem:
SMLOUVA
o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik
President Československé republiky a Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik, přejíce si pozměniti a doplniti Smlouvu o vzájemné pomoci, existující mezi Československou republikou a Svazem SSR, podepsanou v Praze dne 16. května 1935, a potvrditi ustanovení Dohody mezi Vládou Československé republiky a Vládou Svazu sovětských socialistických republik o společném postupu ve válce proti Německu, podepsané 18. července 1941 v Londýně; přejíce si spolupracovati po válce o udržení míru a zabránění novému útoku se strany Německa a zabezpečiti trvalé přátelství a poválečnou vzájemnou mírovou spolupráci, rozhodli se sjednati za tím cílem Smlouvu a určili jako své plnomocníky:
President Československé republiky - Zdeňka Fierlingera, velvyslance Československé republiky v Sovětském svazu,
Presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik - Vjačeslava Michajloviče Molotova, lidového komisaře zahraničních věcí,
kteří, vyměnivše své plné moci, jež shledali v úplném pořádku i vyhotovené v odpovídající formě, dohodli se na tomto:
Článek 1
Vysoké smluvní strany, dohodnuvše se vzájemně, že se sjednotí v politice trvalého přátelství a přátelské poválečné spolupráce, jakož i vzájemné pomoci, zavazují se poskytovati jedna druhé vojenskou i jinou pomoc a podporu všeho druhu v nynější válce proti Německu a všem těm státům, které jsou s ním spojeny v útočných činech v Evropě.
Článek 2
Vysoké smluvní strany se zavazují nevstupovati po dobu nynější války v žádná jednání s hitlerovskou vládou neb s kteroukoli jinou vládou v Německu, která se jasně nevzdá všech útočných záměrů, a nevésti jednání ani nesjednávati bez vzájemné dohody žádného příměří neb mírové smlouvy s Německem neb s kterýmkoli jiným státem, s ním spojeným v útočných činech v Evropě.
Článek 3
Potvrzujíce svou předválečnou politiku míru a vzájemné pomoci, vyjádřenou v jejich Smlouvě, podepsané v Praze 16. května 1935, Vysoké smluvní strany se zavazují, že v případě, že by jedna z nich byla zavlečena v poválečné době do válečných akcí s Německem, které by obnovilo svou politiku "Drang nach Osten", neb s kterýmkoli ze států, který by se spojil s Německem přímo neb v jakékoli jiné formě v takové válce, druhá Vysoká smluvní strana neprodleně poskytne Smluvní straně, zavlečené takovým způsobem do válečných akcí, veškerou vojenskou i jinou podporu a pomoc, které jsou jí k disposici.
Článek 4
Vysoké smluvní strany, majíce na zřeteli zájmy bezpečnosti každé z nich, jsou dohodnuty o těsné a přátelské spolupráci v době po obnovení míru, i o tom, že budou jednati v shodě se zásadami: vzájemného respektování své nezávislosti a svrchovanosti, jakož i nevměšování do vnitřních věcí druhého státu. Jsou dohodnuty v tom, že budou vyvíjeti v měřítku co možná nejširším své hospodářské styky a poskytovati si vzájemně veškerou možnou hospodářskou pomoc po válce.
Článek 5
Každá z Vysokých smluvních stran se zavazuje neuzavírati žádného spojenectví a neúčastniti se žádné koalice, namířených proti druhé Vysoké smluvní straně.
Článek 6
Tato Smlouva vstupuje v platnost ihned po podepsání a podléhá ratifikaci v době co možná nejkratší; výměna ratifikačních listin bude provedena v Moskvě co možná nejdříve.
Tato Smlouva zůstává v platnosti po dobu dvaceti let od okamžiku podepsání, při čemž, jestliže jedna z Vysokých smluvních stran ke konci stanoveného dvacetiletého údobí neučiní do 12 měsíců před uplynutím lhůty sdělení o svém přání vypověděti Smlouvu, platnost její bude se prodlužovati na dalších pět let, a tak pokaždé, dokud jedna z Vysokých smluvních stran neučiní do 12 měsíců před uplynutím běžícího pětiletí písemného oznámení o svém úmyslu ukončiti její účinnost.
Na potvrzení toho plnomocníci podepsali tuto Smlouvu a připojili k ní své pečeti.
Sepsáno ve dvou vyhotoveních, každé v jazyce československém a ruském.
Obě znění mají stejnou platnost.
Moskva, 12. prosince 1943.
Z plné moci presidenta Československé republiky
L.S.
Zd. Fierlinger
Z plné moci presidia Nejvyššího sovětu SSSR
L.S.
V. Molotov
PROTOKOL
k Smlouvě o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, sjednané 12. prosince 1943
Při sjednání Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik Smluvní strany ustanovily, že v případě, že k této Smlouvě projeví přání přistoupiti kterákoli třetí země, která hraničí s Československou republikou nebo Svazem SSR a byla v této válce předmětem německého útoku, - bude jí dána možnost po vzájemné dohodě Vlád Československé republiky a Svazu SSR podepsati tuto Smlouvu, která takto nabude povahy trojstranné smlouvy.
Tento Protokol byl sepsán ve dvou vyhotoveních, každé v československém a ruském jazyce.
Obě znění mají stejnou platnost.
Moskva, 12. prosince 1943.
Z plné moci presidenta Československé republiky
Zd. Fierlinger
Z plné moci Presidia
Nejvyššího sovětu SSSR
V. Molotov
Shlédnuvše a prozkoumavše tuto smlouvu s podpisovým protokolem, prohlašujeme je za schváleny, přijaty, potvrzeny a utvrzeny a mocí listu tohoto podepsaného naší rukou vlastní je schvalujeme, přijímáme, potvrzujeme a utvrzujeme, slibujíce slovem svým, jménem republiky Československé, že je pevně a neporušitelně zachováme a nedopustíme, aby proti nim jednáno bylo z jakékoliv příčiny a jakýmkoli vymyšleným způsobem.
Tomu na svědomí jsme tento list vyhotoviti kázali a k němu pečeť republiky Československé přitisknouti dali.
Jenž jest dán v Moskvě dne 20. prosince léta tisícího devítistého čtyřicátého třetího.
President republiky Československé:
Dr. Edvard Beneš v. r. L. S.
Státní ministr jako úřadující ministr zahraničních věcí:
Hubert Ripka v. r.
Vyhlašuje se s tím, že ratifikační listiny byly vyměněny v Moskvě dne 22. prosince 1943.
Jan Masaryk v. r.