Výňatek z knihy „O duchu zákonů“ kapitoly „O výchově v republice“ z roku 1748, jejímž autorem byl Charles Louis Montesquieu (1689-1755).
Právě v republice je nutno využíti moci výchovy. Strach despotických státech se rodí sám sebou z hrozeb a trestů; čest v monarchii je podporována ušlechtilými vášněmi, které naopak ona sama podporuje; ale politická ctnost je odříkání — a to je vždycky obtížné.
Tuto ctnost možno definovat jako lásku k zákonům a k vlasti. Z této lásky, která dává stále přednost zájmu obecnému před zájmem vlastním, vyplývají všecky ostatní ctnosti, které nejsou nic jiného než toto odříkání.
Tato láska je drahá jen všem demokraciím. Jen v nich, vláda může býti v rukou každého občana. S vládou to je jako se všemi ostatními věcmi na světě: aby se zachovala, musí se milovat.
Nikdy nikdo neslyšel, že by králové měli neradi monarchii a despotové nenáviděli despotickou vládu.
Vše tedy záleží v tom, jak upevniti v republice tuto lásku; a výchova se musí snažit tuto lásku vštěpovat. Ale aby ji měly děti, je naprosto nutné, aby ji měli také jejich otcové. Obyčejně každý otec může dáti svým dětem vzdělání podle své vůle; ještě snadněji jim může vštípit své nadšeni. Jestli se to nestane, je to způsobeno tím, že dojmy z vnějška zničily to, co bylo vykonáno v domě otcovském. Mládež mravně upadá jen tehdy, když dospělí mužové jsou již zkaženi.