Mezinárodní výbor Červeného kříže: "Milosrdnost ve válce"

Aktualizováno: 27. 9. 2021

Mezinárodní výbor Červeného kříže je nejstarší a nejoceňovanější organizací v rámci hnutí a jednou z nejuznávanějších organizací na světě, která získala tři Nobelovy ceny za mír (1917, 1944 a 1963). Organizuje národní společnosti Červeného kříže, které jsou právně nezávislé, ale pracují na základě společných zásad. Mají stejné cíle, předpisy, symboly a jejich řídící orgány jsou spojeny. Celosvětové působení je nezávislé na státních institucích a je založeno na dobrovolné činnosti – pomoci. Chrání životy, zdraví, důstojnost a snižuje utrpení lidí v nouzi následkem válek, přírodních nebo technických katastrof a epidemií bez ohledu na národnost, původ, náboženství nebo politický názor postižených.


9. února 1863 v Ženevě založil Henry Dunant „Výbor pěti“ (spolu s dalšími čtyřmi předními osobnostmi známých ženevských rodin) vyšetřovací komisi Ženevské společnosti pro veřejné blaho. Jejich cílem bylo prozkoumat proveditelnost Dunantových myšlenek a uspořádat mezinárodní konferenci o jejich možné implementaci. O osm dní později se tato pětice rozhodla přejmenovat výbor na „Mezinárodní výbor pro pomoc zraněným“.


V 26.-29. října 1863 se v Ženevě konala mezinárodní konference pořádaná výborem s cílem vyvinout možná opatření ke zlepšení lékařských služeb na bojišti. Konference se zúčastnilo 36 jednotlivců: osmnáct oficiálních delegátů z národních vlád, šest delegátů z jiných nevládních organizací, sedm neoficiálních zahraničních delegátů a pět členů mezinárodního výboru. Státy a království reprezentované oficiálními delegáty byly:

- Bádenské velkovévodství;

- Bavorské království;

- Druhé francouzské impérium;

- Spojené království Velké Británie a Irska;

- Hannoverské království;

- Hesenské velkovévodství;

- Italské království;

- Nizozemské království;

- Rakouské císařství;

- Pruské království;

- Ruské impérium;

- Království Saské;

- Spojené království Švédska a Norska;

- Španělská říše;


Mezi návrhy napsaných v závěrečných usneseních konference, přijatých dne 29. října 1863, byly:

- založení národních humanitárních společností pro zraněné vojáky;

- neutralita a ochrana zraněných vojáků;

- využití dobrovolnických sil pro pomoc při pomoci na bojišti;

- organizace dalších konferencí k uzákonění těchto konceptů v právně závazných mezinárodních smlouvách,

- zavedení společného rozlišovacího ochranného symbolu pro zdravotnický personál na bojišti, konkrétně bílého náramku s červeným křížem, který bude ctít historii neutrality Švýcarska a jeho vlastních švýcarských organizátorů obrácenými barvami švýcarské vlajky.

4 zobrazení0 komentářů