Překlad článku „With Prague, Glasnost Comes in a Fainter Echo“ publikovaného 7. listopadu 1987 v New York Times.
Obhajoba rozsáhlých změn v Sovětském svazu od Michaila S. Gorbačova nalézá odezvu i v Československu, kde až donedávna bylo samotné slovo „reforma“ pod neoficiálním, ale přísným zákazem. V Československu je toto slovo úzce spojeno s liberalizací z roku 1968, kterou rozdrtily invazní armády Sovětského svazu a čtyř jeho spojenců. Oficiální změny v Československu jsou omezeny na systém ekonomického řízení, který je beznadějný a pomalu se projevující.
Ale i v oficiálních institucích jednotliví sociální myslitelé navrhují myšlenky mnohem širšího rozsahu. Valtr Komárek, ekonom, řídí Prognostický ústav Akademie věd. Jeho tým 100 specialistů byl vládou pověřen přípravou sociálního a ekonomického profilu Československa v roce 2010. V rozhovoru uvedl pan Komárek zásadní změny, které jdou daleko za plány vedení v čele s prezidentem Gustavem Husákem a učinil to s upřímností, která připomínala to dřívější období.
„Role tvůrčích sil“
"Klíčovou otázkou je role tvůrčích sil lidí,'' řekl pan Komárek. ''Pokud doposud naše společnost vykazovala silný trend k centralizované manipulaci s lidmi jako s objekty, musí se to změnit do situace, kdy se lidé stanou suverénními subjekty. Bez toho v této fázi technologických změn není možná žádná moderní společnost.“
''Potřebujeme větší akční rádius pro každého jednotlivce, protože největší z mála konkurenčních výhod, které máme, jsou myslící lidé v Československu, kteří se umí přizpůsobit. Právě naše staletí demokratických tradic jim umožnila pracovat v nestandardních podmínkách. Musíme těmto lidem dát všechny šance, jinak se ekonomika nedokáže vzpamatovat.“
Podle názoru pana Komárka změny ve východní Evropě nejdou dostatečně daleko. „Socialismus je podle mého názoru na prahu krize,“ řekl. „Pokud nedojde k totální reformě, je krize nevyhnutelná.“
„Stalinistické deformace, narušené Chruščovovým obdobím, poté znovu deformované za neostalinismu, s mocnou byrokratizací systému, vedly k potlačení tvůrčích možností lidu. To přivedlo socialismus do hlubokého rozporu s moderní vědou, technikou a moderními ekonomickými a sociálními silami.“
Dlouholetý plánovač
Pan Komárek, který dlouhodobě plánoval pro Státní plánovací komisi, se domnívá, že plánované změny jsou příliš omezené. Pouhé zavedení větší role pro tržní síly k rozhodování o produkčních volbách, snaha o směnitelnost měny a změna cenových mechanismů – což jsou cíle programu - ve vysoce industrializované zemi, jakou je Československo, nestačí, řekl pan Komárek.
„Diskutované otázky jsou zastaralé,“ řekl. „Podceňují obrovské zrychlení vědy a techniky v moderních vyspělých ekonomikách.“
Pan Komárek uvedl, že si uvědomil, že jeho myšlenky vyvolaly ústřední politickou otázku, zda je československé vedení připraveno nejen následovat Gorbačova v jeho snaze o ekonomickou restrukturalizaci, ale také v jeho úsilí o zavedení větší intelektuální otevřenosti čili glasnosti v jeho národě, který udává tón jeho spojencům.
Bez iluzí o změně
„Je mi líto, že někteří naši ekonomové a možná i někteří naši politici chápou demokratizaci a glasnosť jako nebezpečnou pro socialismus,“ řekl a dodal: „Za touto konfrontací s těmito myšlenkami je spíše střet s nějakými ekonomickými a politickými zájmy.“
„Čím později budou tyto otázky diskutovány těmi nahoře,'' řekl, „tím větším se toto napětí stane.“