Obnovení ÚSČS - Ústředního Svazu Československého Studentstva

Aktualizováno: 5. 7. 2021

Výňatek z knihy "Ústřední svaz československého studentstva v exilu 1940-1945" z roku 1990 od pamětníka Bohuslava Šulce o událostech nejen v období 17. listopadu 1940.

Členové výboru ÚSČS (Lubor Zink první zleva) s Edvardem Benešem (druhý zprava) v Londýně


...Již 9. října jsme požádali jménem ustavujícího se ÚSČS ministra zahraničí Jana Masaryka, aby tlumočil norské vládě hlubokou účast nad osudem norských kolegů, jejichž studentské organizace byly též nacisty rozpuštěny. Později při náhodném setkání s norským chargé d'affaires se V. Paleček dozvěděl, jaký příznivý ohlas měl tento čin u norské vlády v Londýně. Byl to první projev sympatie, který v této souvislosti dostala.


K 28. říjnu jsme zaslali pozdravný projev prezidentu E. Benešovi, který mu byl doručen současně s pozdravným projevem brigády. Informovali jsme též pana prezidenta o úmyslu obnovit ÚSČS a poprosili jsme ho o rozhlasový projev k 17. listopadu. Ve své odpovědi nám poděkoval za projev oddanosti a přál zdar naší spolupráci na úkolech, které nám ukládá společný boj. Pokud jde o projev k 17. listopadu řekl, že promluví pravděpodobně předseda naší vlády, jelikož sám mluvil k domovu nedávno u příležitosti národního svátku. "O svých citech, porozumění a přátelství pro československého studenta vás nepotřebuji ujišťovat a pozdravuji vás co nejsrdečněji… Váš oddaný dr. Edvard Beneš," končil jeho dopis.


Žádosti na ministerstva národní obrany a vnitra byly podány v druhé polovině října. Ke spisu o našem úmyslu obnovit ÚSČS 17. listopadu 1940 jsme přiložili prohlášení k tomuto výročí, stanovy Svazu a jména funkcionářů s vylíčením jejich odborové studentské práce i činnosti v politických organizacích. Statut po menších úpravách byl ministerstvem vnitra schválen a zněl:


1. Jméno: Ústřední svaz československého studentstva (ÚSČS)

2. Sídlo: v místě vlády Republiky československé

3. Jednací řeč: česká a slovenská

4. Účel: a) pomáhat všemi silami k osvobození vlasti

b) sdružovat středoškolské a vysokoškolské studenty československé státní příslušnosti

c) hájit zájmy československého studentstva

d) zastupovat československé studentstvo na mezinárodním fóru.

5. Prostředky: poskytuje ministerstvo vnitra

6. Činnost: a) organizační

b) kulturní

c) propagační

d) sociální

7. Členové: členy jsou všichni posluchači vysokých a středních škol nebo absolventi do pěti let po absolutoriu československé státní příslušnosti.

8. Jmění: tvoří se z dotací a darů

9. Výkonným orgánem ÚSČS je výbor, který předkládá zprávu o své činnosti ministerstvu vnitra. Předsednictvo ÚSČS odpovídá za svou činnost výboru.

10. Výbor: skládá se z předsedy, místopředsedy, jednatele, pokladníka, předsedů kulturního, organizačního, zahraničního, studijního, sociálního a středoškolského odboru a dalších členů bez funkce. Rozhoduje prostou většinou hlasů. Náhradníky až do počtu 4 povolává předsednictvo, které se skládá z předsedy, místopředsedy, jednatele, pokladníka a předsedy zahraničního odboru

11. Výbor podléhá schválení ministerstva vnitra. Nemá-li toto námitek v době 4 týdnů, je výbor pokládán za schválený

12. Dohlédací činnost vykonává tříčlenná dozorčí rada

13. Kompetence a odbor působnosti je dán příslušnými funkcemi

14. Statut je prozatímní a pozbývá platnosti ustavením ústřední organizace čs. studentstva v osvobozené vlasti.


Při psaní stanov jsme měli na mysli, aby byly jasné a stručné. Věděli jsme ze zkušeností doma, že nikoliv stanovy, avšak lidé tvoří spolky a že schází vzájemné porozumění pro spolupráci, nenapraví to sebelepší stanovy, obsáhlé jednací řády a desítky protokolů. Nám tento krátký statut ÚSČS po celou dobu války úplně stačil. Důležité byly dvě zásady: za členy jsme přijali pouze ty studenty, kteří měli kladný poměr k zahraniční vládě a kteří splnili základní občanskou povinnost zapojením se do válečného úsilí, což u většiny znamenalo přihlášení se do čs. zahraniční armády či letectva.


Snad ještě jeden aspekt musí zde být zdůrazněn. Ministerstvo národní obrany si vyhradilo, že nebudou v armádě svolávány studentské valné schůze smutně proslulé svou délkou a útoky jednotlivých politických stran na protivníky. Proto zmínka ve stanovách, že výbor předkládá zprávu o své činnosti ministerstvu vnitra. To se však neprovádělo, ale jednou za rok jsem podával stručný nástin naší činnosti při audienci u prezidenta republiky. Stávalo se tak 17. listopadu, kdy nás dr. E. Beneš tradičně přijímal. Naším úmyslem bylo podat souhrnnou zprávu o naší činnosti za války až doma, na první valné hromadě obnoveného Ústředního svazu čs. studentstva.


Po celou dobu v exilu za války jsme reprezentovali studenty doma. Mluvili a jednali jsme za ně tak, jak jsme si mysleli, že by mluvila a jednala veliká většina těch, kteří byli odvlečeni do vězení a koncentračních táborů nebo pracovali v odboji mezi lidem doma.


Prohlášení k 17. listopadu jsme zaslali tisku v příslušném jazyku a bylo BBC vysíláno domů. Zde je české mění tohoto manifestu:


Prohlášení Ústředního svazu československého studentstva u příležitosti prvého výročí uzavření českých vysokých škol.


"Před rokem zazněly v pražských ulicích osudné výstřely nacistických vrahů, které přinesly smrt mnohým československým studentům. Československý národ přinesl tak další oběť na oltář svobody své vlasti.


Českoslovenští studenti byli mezi prvními z těch, kteří se vzpamatovali z těžkých ran, jež byly celému národu zasazeny. Šli do ulic, aby protestovali proti nelidskému útlaku. Desítky mrtvých, stovky umučených v koncentračních táborech a tisíce těch, kteří nemohli dokončit svá studia - to všechno otřáslo svědomím celého civilizovaného světa, který se tomuto barbarství, nemajícímu obdoby v dějinách, postavil na odpor.


Mluvíme dnes ze země svobody, několik nás, kterým se podařilo uprchnout z nacistického pekla, abychom mohli pokračovat v boji a pomohli své zemi dobýt znovu její ztracenou svobodu.


Myslíme na matky, jejichž synové byli umučeni a zabiti, a slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Víme, že náš boj je bojem za právo, spravedlnost a že nebude svobodné Evropy bez svobodného Československa."


Za:

Ústřední svaz československého studentstva

JUC. Pavel Kavan

dr. ing. Václav Paleček

ing. Čeněk Adamec

ing. Bohuslav Šulc

MUC. Karel Macháček

5 zobrazení0 komentářů