Manifest pro mír Rona Paula: Další hřebík do rakve republikánských neokonzervativců

Aktualizováno: 26. 8. 2021

Nedávné otevření Institutu Rona Paula pro mír a prosperitu bylo zlomovým okamžikem v americké historii. Dosud nebylo nic podobného. Ideologicky různorodý Institut Rona Paula se snaží oslovit všechny Američany a vlastně i lidi na celém světě, kteří si myslí, že spektrum zahraničně-politických názorů ve Spojených státech je nepřiměřeně úzké. Až s příchodem Rona Paula a jeho nového ústavu, vznikla rezolutně neintervenční zahraničně-politická organizace.

Neokonzervativci nereagovali vřele na vyhlášení Ronova nového institutu. Bez ohledu na jejich dílčí potíže, můžeme si být naprosto jisti skutečným důvodem jejich nespokojenosti: ještě nikdy předtím nestáli proti systematické, organizované opozici.


Demokraté by raději viděli padat zem do slunce než podporovat neintervenční zahraniční politiku, takže nepředstavují pro neokonzervativce zásadní problém. Na druhé straně Ron Paul je skutečnou opozicí a je schopen zmobilizovat armádu. Což neokonzervativci vědí. Kde je Tim Pawlenty dnes? A kde jsou jeho šiky sečtělých mladých podporovatelů, kteří hodlají prosazovat jeho filozofii? Pointa je tedy zřetelně jasná.


Poprvé bude mít politika striktního nevměšování stálý hlas v americké společnosti. Je to další hřebík do rakve neokonzervativců. Neokonzervativci vědí, že ztrácí mladé. Bystří mladí lidé, kteří věří ve svobodu, nejsou mobilizováni Mittem Romneyem nebo Davidem Horowitzem, stejně jako kdokoli jiný s kritickým myšlením a morálním kompasem, nehodlají jít společně s režimem válečné propagandy.


Myslím, že by v této historické chvíli bylo vhodné uvést některé myšlenky o válce – takříkajíc manifest pro mír.



1. Naši vládci nejsou sami sobě zákonem

Naši váleční jestřábi věří, že jsou osvobozeni od běžných morálních pravidel. Protože jsou ve válce, zbaví se vší slušnosti, všech norem, které se pojí s chováním a vztahem k lidem ve všech ostatních případech. Utěšující pojem „vedlejší škody“, společně s povrchními a nesmyslnými slovy lítosti, která jsou používána, když jsou nevinní civilisté, včetně dětí, zmrzačeni a zmasakrováni. Soukromá osoba chovající se tímto způsobem by byla nazývána sociopatem. Dejte jí vznešený titul a krásný oblek a stává se státníkem.


Dívejme se na závadové chování podle stejných morálních měřítek pro krádeže, únosy a vraždy spáchaných našimi vládci, jako by byly spáchány kýmkoli jiným.



2. Polidštit démonizované

Musíme podporovat veškeré úsilí o polidštění lidí v zemích v hledáčku válečných jestřábů. Veřejnost je, nasloucháním propagandy, vybičována do válečného šílenství, aniž by věděla, jedinou věc o lidech, kteří v dané válce zemřou. Vládní média nebudou vyprávět celou pravdu, a tak je na nás, abychom použili všechny zdroje, které máme jako jednotlivci, zejména na internetu, pro komunikaci nejvíce rozvratné pravdy ze všech: že lidé na druhé straně jsou lidské bytosti také. Tohle válečným jestřábům ztíží vykonávání jejich „dvouminutových nenávistí“ a může tak mít za následek, že přesvědčí Američany s normálním mezilidským chápáním nedůvěřovat propagandě, kterou jsou obklopeni.



3. Jestliže se stavíme proti agresi, postavme se proti veškeré agresi

Pokud věříme v mír, tak chtít zastavit agresivní násilí mezi národy nestačí. Neměli bychom chtít přinést mír do zámoří rozkazem, protože naši vládci pak mohou obrátit své zbraně proti pokojným občanům doma. Pryč se všemi formami agrese proti pokojným lidem.



4. Nikdy nepoužívat „my" pokud hovoříme o vládě

Lidé a váleční jestřábi jsou dvě různé skupiny. Nikdy nesmíme říkat „my“, když diskutujeme o zahraniční politice vlády USA. Jedním z důvodů je, že váleční jestřábi se nestarají o názory většiny Američanů. Pro Američany je říkat „my“ projevem hlouposti a trapnosti, když mluví o své vládní zahraniční politice, z toho důvodu jako by jejich účast na ní byla nutná nebo žádoucí pro ty, kdo válku vyvolává.


Je to ale také špatné, nemluvě o škodlivosti. Když se lidé tak úzce ztotožňují se svojí vládou, tak vnímají útoky na její zahraniční politiku, jako útoky na sebe. To potom ještě více ztěžuje zdůvodnit jim - proč urážíte „jejich" zahraniční politiku!


Obdobně, používání „my", způsobuje válečné zapálení. „My“ se musí stát „oni“. Lidé fandí svým vládám jako fotbalovým týmům. A protože známe sebe jako slušné a dobré, „oni“ mohou být jen ti obludní a zlí a zaslouží si právoplatnou spravedlností toto „my" vydávat za „oni“.


Protiválečná levice podléhá této chybě stejně často. Apelují na Američany pomocí katalogu strašných zločinů, kterých jsme se „my" dopustili. Ale „my“ jsme se těchto zločinů nedopustili. Stejně jako psychopati, kteří pronásledují Američany každý den a kteří nemají žádnou skutečnou moc spáchat takové zločiny.



4. Válka není "dobrá pro ekonomiku"

Závazek k prosazování míru je úžasná věc a hodná chvály, ale musí být spojen s pochopením ekonomiky. Známý americký senátor nedávno vyjádřil politování nad škrty ve vojenských výdajích, protože „když snížíte vojenské výdaje ztratíte pracovní místa.“ Neexistuje žádný ekonomický rozdíl mezi vstupem do války a přípravou na válku.


Ti, kteří říkají, že válka přináší prosperitu se hluboce mýlí a to i v případě oslavovaného případu druhé světové války. Dílčí stimulace, které válka vyvolává v některých odvětvích ekonomiky jde na úkor civilních potřeb a směřuje prostředky jinam než k zlepšování životní úrovně obyčejného člověka.


Ludwig von Mises, velký ekonom tržní ekonomiky, napsal, že „prosperita z války je jako prosperita vlivem zemětřesení nebo díky moru. Zemětřesení znamená dobrý byznys pro stavební dělníky a cholera zlepšuje byznys lékařům, lékárníkům a hrobníkům, ale nikdo se ještě z těchto důvodů nesnažil, pro obecný zájem, oslavovat zemětřesení a choleru jako stimulátory pro produktivitu.“


Jinde Mises popsal podstatu tzv. válečné prosperity: jako, že „obohacuje ty, kteří berou jiným. Nezpůsobuje růst bohatství, ale přesun bohatství a příjmů“.



5. Podporovat volný trh? Pak nesouhlasit s válkou

Ron Paul obnovil řádný vztah kapitalismu s mírem a nevměšováním. Komunisté a další levičáci, zatíženi nepochopením ekonomiky a volného trhu, který jim slouží k tvrzení, že kapitalismus potřebuje válku, pro odbyt údajně „přebytkového" zboží vnucovaného firmami do zahraničí - a často pomocí války - při hledání zahraničních trhů pro toto své přebytkové zboží.


Toto byl vždy ekonomický nesmysl. A také politická hloupost: volný trh nepotřebuje parazitické instituce pro mazání koleček mezinárodního obchodu a je stejnou filozofií, co požaduje neútočení mezi jednotlivými lidmi a nutí tak i k neútočení mezi zeměpisnými oblastmi.


Mises vždy trval na tom, oproti komunistům, že válka a kapitalismus nemůže dlouho koexistovat. „Samozřejmě, že v dlouhodobém horizontu je válka a zachování tržní ekonomiky neslučitelné. Kapitalismus je v podstatě program pro mírumilovné národy...Vznik mezinárodní dělby práce vyžaduje úplné oproštění od války...Tržní hospodářství, vyžaduje mírovou spolupráci. Rozpadne se v okamžiku, kdy se občané změní na bojovníky a místo vzájemné výměny zboží a služeb proti sobě bojují“.


„Tržní ekonomika,“ řekl Mises jednoduše: „znamená mírovou spolupráci a mírovou výměnu zboží a služeb. Nemůže přetrvávat, když je masové zabíjení na denním pořádku.“


Ti, kdo věří ve svobodné a nerušené tržní hospodářství, by měli být především skeptičtí vůči válkám a vojenským akcím. Válka, je přece, největším vládním programem. Válka má všechno: propagandu, cenzuru, špionáž, smlouvy pro kamarádíčky, tisk peněz, nebetyčné výdaje, zadlužení, centrální plánování, aroganci – tedy vše co spojujeme s nejhoršími zásahy do ekonomiky.


„Válka,“ Mises poznamenal, „je škodlivá nejen pro podmaněné, ale i pro dobyvatele. Společnost vznikla z mírových činností; podstatou společnosti je udržování míru. Mír ne válka je původcem všech věcí. Pouze ekonomická činnost vytvořila bohatství kolem nás; práce, nikoliv zbrojení, přináší štěstí. Mír tvoří; válka ničí“.


Podívejte se skrze propagandu. Zastavte posilování a obohacování státu tím, že se těšíte jeho válkou. Vyjměte televizi z vašeho způsobu pohledu na svět. Podívejte se na svět znovu, bez předsudků minulosti a bez upřednostňování pohledu na svět dle svojí vlastní vlády.


Buďte slušní. Buďte člověkem. Nenechte se mýlit Joey Bideny, Johny McCainy, Baracky Obamy a Hillary Clintonovými. Odmítněte největší vládní program ze všech.


Mír tvoří. Válka ničí.


LewRockwell.com: Another Nail in the Neocon Coffin (1.5.2013)



Převzato: https://zboril.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=336474


9 zobrazení0 komentářů