Basilejská kompaktáta: Dosažená rovnoprávnost kališníků a katolíků vzorem pro protestantská hnutí

Basilejská kompaktáta byla výsledkem ujednání mezi basilejským koncilem a zástupci kališnických Čech a Moravy, která se konala v letech 1433 až 1435. Upravovala vztahy mezi kališníky a římskou církví. Zpečetěna a slavnostně vyhlášena byla 5. července 1436 v Jihlavě. Jejich nejdůležitějším bodem bylo přiznání nároku na přijímání z kalicha pro všechny příslušníky kališnických frakcí církve.

Po porážce radikálního kališnického křídla 30. května 1434 v bitvě u Lipan od spojených katolíků a umírněné části kališníků se výsledkem stal kompromis mezi koncilem a kališníky - Basilejská kompaktáta. Zikmund Lucemburský byl poté přijat za českého krále a v českých zemích tak vzniknul v Evropě v té době ojedinělý stav dvojí víry, kdy vedle sebe v jedné zemi rovnoprávně žili katolíci s kališníky. Kompaktáta uzákonila v českých zemích (poprvé na světě) dvojí víru, tedy jistou omezenou svobodu vyznání. Následná evropská protestantská hnutí přijala za jeden ze svých základních požadavků a odlišností oproti Římu přijímání podobojí, zavedené kališníky.