Automatizované systémy řízení v Československu

Výňatky z publikace „Výpočetní technika a automatizované systémy řízení“ z roku 1987 vydané Ústřední radou družstev.


2 AUTOMATIZOVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ (ASP)


2.1 Řízení, systém řízení, automatizovaný systém řízení


Řízení je zvláštní společenskou činností a zabývá se vytvářením a dosahováním cílů ve společenském reprodukčním procesu. Při řízení jde o funkční vztah mezi řídícím subjektem a řízeným objektem. Řídící subjekt působí na řízený objekt a usměrňuje jeho chování tím, že z množiny variant možného chování určuje jednu nebo určitý počet tak, aby se dosáhlo žádaného cíle. Rozlišujeme řízení v oblasti technologických procesů a řízení v oblasti sociálně ekonomických soustav. Proces řízeni je založen na informačním procesu.


Systém řízení představuje soubor metod a technických prostředků, které Jsou používány k zabezpečení řízení. V sociálně ekonomických soustavách lze systém řízení charakterizovat jako složitý systém, který zahrnuje systém uspořádaných řídících subjektů a řízených objektů, systém řídících činnosti a systém informací potřebných pro řízení. Automatizovaný systém řízení (ASŘ) je složitý dynamický systém a nový stupeň technického pokroku v oblasti zdokonalování řízení.


Automatizovaný systém řízení je založený na využívání moderní výpočetní techniky a ekonomicko-matematických metod. Automatizovaný systém řízeni představuje vazbu člověk — stroj, kde podmínkou takového systému řízení je možnost dialogu člověka s počítačem. Rozlišují se automatizované a automatické systémy řízení. Automatizovaný systém řízení zahrnuje lidský činitel jako svou základní a organickou část, automaticky systém řízení může pracovat bez účasti člověka (např. systémy řízeni technologických procesů ve výrobě).


Automatizované systémy řízení představují cílové řešení v oblasti řízení. Nejdříve je nutno vybudovat automatizované informační systémy řízení (AIS), které budou postupně transformovány do systémů, které umožní poskytovat v reálném čase podklady pro rozhodováni. V automatizovaných informačních systémech se klade důraz na automatizaci sběru, předzpracování, přenosu, uchování, výběru, zpracování a distribuci dat. V automatizovaných systémech řízeni kromě toho je nutno automatizovat i určité řídící procesy. Automatizovaný systém řízení zahrnuje tedy kromě automatizace informačních procesů také automatizaci řídících procesů.


Vztah AIS k ASŘ je odvozený od úlohy a poslání informací v řízení. Protože informační procesy jsou podsystémy řídících procesů, je také informační systém podsystémem řídícího systému. Informační systém můžeme rozdělit na dvě části. Prvá část zahrnuje oblast Informací, které je možné zpracovávat prostředky výpočetní techniky, druhá část zahrnuje oblast informací, které nejsou vhodné pro automatizované zpracováni. Rovněž i proces rozhodováni se skládá z části, kterou lze algoritmizovat a tudíž automatizovat a části, která je nealgoritmizovatelná a nelze ji automatizovat.


Hovoříme-li o automatizovaných systémech řízení (ASŘ) máme vždy na mysli takové systémy řízení, které jsou založeny na principu využívání součinnosti lidi, progresívní výpočetní a automatizační techniky včetně aplikace exaktních matematických a statistických metod. Automatizované systémy řízení představují novou kvalitu a je možné je realizovat za předpokladu použití moderní výpočetní techniky třetí a vyšší generace i paměti s přímým výběrem Informací, dialogové a databankové režimy zpracováni informací).


2.2 Klasifikace automatizovaných systémů řízení


Aktuálnost vhodné a obecné strukturalizace (členění) automatizovaných systémů řízení vyplývá v současné době z potřeb praxe. Jednotná strukturalizace a všeobecně platná klasifikace vytvářených ASŘ je významným předpokladem a přínosem pro koordinovaný rozvoj ASŘ. Automatizované systémy řízení jsou vždy spojeny s určitou řídící soustavou, s určitým řídicím subjektem. Tím je předem dáno základní členění na systémy a subsystémy. Přiřazení ASŘ ke konkrétním řídícím stupňům odpovídá začlenění automatizace do procesu řízení, jehož nositelem jsou vždy řídící pracovníci. Základním hlediskem, podle kterého se automatizované systémy řízení klasifikují, je úroveň řízení (hledisko působnosti). Dosud se používá toto členění automatizovaných systémů řízení:

— ASŘ celostátní (ASŘ—C)

— ASŘ odvětvové (ASR-0)

— ASŘ středního článku řízení (ASR—SČ)

— ASŘ podniku, resp. organizace (ASR—P)


Součástí automatizovaných systémů řízení u některých, např. výrobních podniků jsou automatizované systémy řízení technologických procesů (ASR—TP). Vztah jednotlivých úrovní budovaných ASŘ je možno zjednodušeně vyjádřit takto:

Další hlediska pro klasifikaci automatizovaných systémů řízení jsou např. povaha řízení (ASŘ funkční-průřezová, ASŘ specifické funkční a ASŘ účelové) nebo stupně projektové připravenosti ( koncepční návrh ASŘ. projektový úkol ASŘ a technicky projekt ASŘ). U těchto hledisek převládá popisný charakter a jejich uplatněním nevznikají samostatné a relativně izolované automatizované systémy řízení, jako je tomu při klasifikaci ASŘ podle hlediska působnosti.


2.3 Členění automatizovaných systémů řízení na subsystémy


Obdobně jako na úrovni systémů je i na úrovni subsystémů uplatněno několik hledisek třídících i popisných.


Základní třídící hlediska jsou věcná náplň řídící činnosti, fáze procesu řídící činnosti a způsob zajištění. Všechna tři třídící hlediska vytvářejí samostatné subsystémy. Mezi základní popisná hlediska patří např. stupeň projektové připravenosti.


Z hlediska věcné náplně řídící činnosti a podle konkrétních podmínek jsou např. tyto subsystémy:

— práce a mzdy

— investice a základní fondy

— rozvoj vědy a techniky

— dodavatelsko-odběratelské vztahy

— financování a úvěr

— ceny

— mezinárodní spolupráce

— hlavní činnosti

— ostatní pomocné činnosti.


Z hlediska fáze procesu řídící činnosti se subsystémy člení podle jednotlivých fází procesu řízení, v němž se rozlišují procesy informační, rozhodovací a kontrolní. V rámci informačních procesů mohou být např. tyto subsystémy:

— sociálně ekonomické informace

— informace pro sestavování plánů a rozpočtů

— vědecké, technické a ekonomické informace

— ostatní informace.


Subsystémy v rámci rozhodovacích procesů mohou být např. prognózy, dlouhodobé výhledy, pětileté plány a roční plány. Subsystémy v rámci operativního řízení a kontroly jsou např. operativní plánování, operativní řízení, metodické a řídící činnosti a kontrola. Náplň jednotlivých subsystémů charakterizují jejich názvy.


Z hlediska způsobu zajištěni rozeznáváme tyto subsystémy:

— technické zabezpečení (zahrnuje systémy pro pořízení a sběr dat, systémy pro přenos dat, systémy pro zpracování dat, reprografická zařízeni doplňková a pomocná zařízení)

— programové zabezpečení (zahrnuje řídící programy, operační systémy, obslužné programy a uživatelské programy) — metodické a organizační zabezpečení

— údajová základna (zahrnuje základnu dat a banku dat).


Z hlediska stupně projektové připravenosti vyjadřuje toto popisné hledisko jak pokročila připravenost projektů a jak je zabezpečena projektová dokumentace předepsaná metodickými pokyny pro budování ASŘ. V rámci projektové připravenosti jsou tyto subsystémy:

— technický projekt

— prováděcí projekt

— uvedení subsystému do užívání

— udržování subsystému.


Na závěr této kapitoly je možno konstatovat, že strukturalizace ASŘ vychází z konkrétních podmínek příslušného objektu (organizace). Uvedená strukturalizace je obecná a není uzavřená. Dosavadní výsledky a zkušenosti v praxi potvrzují, že strukturalizace ASŘ výrazně přispívá k racionalizaci tvorby a projektování ASŘ.


1 zobrazení0 komentářů