top of page

Anti-západní degresivismus pod maskou západního progresivismu a regresivní konzervatismus

Pojem progresivismus byl v posledních desetiletích znehodnocen jako pojem liberalismus. Západ dnes upadá vlivem anti-západního degresivismu pod maskou západního progresivismu. Bude nahrazen regresivním konzervatismem 19. století?

Kandidát do europarlamentu Filip Turek prohlásil, že o hlasy progresivistů nestojí. Nicméně podobně jako často říká např. předseda Svobodných Libor Vondráček, že je „liberálem“ v pravém slova smyslu a nepatří mezi ty současné pseudo-liberály sami sebe nazývajícími se liberálními, tak já u sebe ještě obdobně doplňuji, že jsem i „progresivistou“. A nepatřím mezi ty současné pseudo-progresivisty sami sebe nazývající se progresivními.


Praktikovaný nežádoucí neliberální degresivismus s povrchním pláštíkem „Havlova pozlátka“ znehodnocuje žádoucí pojmy liberalismus, progresivismus i samotný Havlův odkaz – žít dnes psal by o Fialovi a jeho „šifře demokracie“.


Připomeňme si názvosloví:


Degrese – klesání, pokles.


Regrese – návrat k dřívějšímu stavu, zpětný vývoj.


Progrese – pokrok, vzestup, růst.


Liberalismus (z latinského liber znamenající svobodný, svobody se týkající, svobodomyslný) je politicko-filozofický směr i pohled, který zpravidla prosazuje principy svobody, demokracie, sekularismu, právní rovnosti s podporou občanských a lidských práv.


Progresivismus (popř. pokrokářství) je politicko-filozofický směr a pohled, který zpravidla prosazuje reformy ve společnosti a vychází z myšlenky, že pokrok ve vědě, technice, ekonomice a společenosti je nezbytný pro stálý rozvoj a stálé zlepšování situace lidí.


Já se k regresi do 19. století jako většina dnešních konzervativců nekloním a se svým a mnou definovaným „Kybernetickým občanským humanismem“, vycházejících z „best of“ zkušeností a myšlenek Země Moravské, Země České, republiky České i Československé, civilizace západní i celkově lidské jsem reálně jediným progresivistou široko daleko na úrovni politiky 4.0 a ne na dosavadní úrovni Politiky 2.0 a kdy řešení hrozeb typu kyberokracie či algokracie v informační společnosti opravdu neočekávám, že vyřeší přístup konzervativního mindsetu 19. století či mentorování kariérních „anti-dezinfo“ šmejdů pracujících zpravidla na marketingově zvoleném dezfact-checkingu za paušál či za provizi.


Podle mě lze přirozeně progresivně a nádherně mj. vycházet ze synergie českých prezidentů, kdy Havel prosazoval „nepolitickou“ bez-aparátní politiku, kdy nebyl proti stranám, ale proti diktatuře stranictví (partokracii) a nepřiměřeně silnému mocenskému vlivu stran, kdy systém, ideologie a aparáty vyvlastnily člověku – vládnoucímu i ovládanému – jeho svědomí, přirozený rozum a přirozenou řeč, a tím i jeho konkrétní lidství. Prosazoval politiku zdola, politiku člověka nikoli mocenského aparátu, politiku rostoucí ze srdce, nikoli z teze. Kdy Klaus prosazoval neopomínání i existence zpolitizované a zaparátizované „nepolitiky“ jako homosexualismus, NGOismus, ekologismus, environmentalismus, klimatický alarmismus, genderismus, humanrightismus, soudcokracii, Evropeismus a kdy Zeman prosazoval soutěž prognostických programů budoucností, aby se neopakovalo, že odcizená budoucnost nebude opět sdílena společností, protože ta si neplánuje, ale které je plánováno.


Závěrem tedy pro zopakování – pojem progresivismus byl v posledních desetiletích znehodnocen jako pojem liberalismus. Západ dnes upadá vlivem nefunkčního a neudržitelného anti-západního neliberálního degresivismu pod maskou západního progresivismu. Zda bude nahrazen regresivním funkčním a udržitelným konzervatismem 19. století je na nás, ale ve světové konkurenci civilizací poté podle mě neobstojíme a je třeba jít cestou skutečného západního liberálního progresivismu.


Převzato:

0 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page