Dne 25. září 2017 vláda ČR svým usnesením č. 682 schválila materiál Koncepce zavádění metody BIM v České republice.
Dokument „Koncepce zavádění metody BIM v ČR“ byl vypracovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, jakožto gestorem pro zavádění BIM v ČR, a to ve spolupráci s Odbornou radou pro BIM a Státním fondem dopravní infrastruktury. Dokument byl předložen na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení, ze dne 2. listopadu 2016.
BIM ("informační modelování staveb") představuje komplexní proces vytváření a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V rámci systému BIM vzniká digitální vícerozměrný model stavby (tzv. BIM model), obsahující geometrické a popisné informace, který slouží jako otevřená databáze informací o stavbě pro její návrh, provedení, provozování a vzájemné propojení těchto etap. Stavebnictví vytváří díla dlouhodobé životnosti a užitné hodnoty a je vstupním tvůrčím sektorem pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj státu. Je tedy nutné zajímat se nejen o počáteční investici do projektu, ale klást důraz na náklady celého životního cyklu. Jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout vyšší produktivity, inovativnosti a konkurenceschopnosti sektoru stavebnictví, je široké využívání informačních technologií. Používání metody BIM je proto základní podmínkou digitalizace stavebnictví, tzv. „Stavebnictví 4.0“.
Odpovědi na nejčastější dotazy (FAQ) v souvislosti s Koncepcí zavádění metody BIM:
1. Proč by měli zadavatelé veřejných stavebních zakázek využívat metodu BIM a pracovat v digitálním prostředí?
Digitalizace otevírá cestu nejen k úspoře práce a nákladů, ale také k mnohem větší transparentnosti a dostupnosti informací důležitých pro kvalifikované rozhodování. Metoda BIM je v současnosti nejslibnější, a také nejpopulárnější cestou, jak digitalizovat stavebnictví. Propojení všech informací o stavbě a možnost jejich sdílení dává veřejným zadavatelům do rukou velmi silný nástroj, jak řídit výstavbové projekty efektivněji. Díky přístup k informacím se výrazně zvyšuje jejich role při řízení stavby, mohou se totiž kvalifikovaně rozhodovat na základě relevantních dat a skutečností. To umožní naplnit základní cíl, tedy sebevědomě a férově zadávat veřejné stavební zakázky, a také efektivněji provádět a provozovat stavby.
Aby podpořila zavedení metody BIM do stavební praxe, přijala vláda ČR usnesení číslo 682/2017, kterým byla přijata Koncepce zavádění metody BIM. Její realizací bylo ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ÚNMZ, a to prostřednictvím České agentury pro standardizaci (ČAS), konkrétně jejího odboru Koncepce BIM. Plán zavedení metody BIM do stavební praxe je součástí širšího trendu digitalizace státních a veřejných agend shrnuté ve strategii Digitální Česko. Jeho cílem je zvýšit efektivitu práce ve stavebním sektoru, transparentnost při zadávání a řízení veřejných stavebních zakázek, a nabídnout veřejným zadavatelům nástroje pro kvalifikované a informované rozhodování během procesu stavby.
2. Koncepce zavádění metody BIM počítala s uložením povinnosti ji využívat od začátku roku 2022. Nyní se hovoří spíše o roku 2023. Proč tomu tak je?
V lednu roku 2021 vzala vláda ČR ve svém usnesení číslo 41/2021 na vědomí informaci o plnění Koncepce zavádění metody BIM do veřejné správy a schválila též Aktualizaci harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice. V rámci této aktualizace došlo k posunu startu postupného povinného využívání metody BIM u tak zvaných nadlimitních veřejných stavebních zakázek (těch, u nichž cena přesahuje 150 milionů korun) na 1. červenec 2023. Hlavním důvodem k tomuto kroku bylo sladění termínu se startem digitálního stavebního řízení, a tím i k užšímu propojení digitalizace stavebnictví s novou stěžejní digitálními agendou státu pro oblast staveb.
3. Jakým způsobem předpokládá Koncepce zavádění metody BIM uložení povinnosti ji využívat pro veřejné zadavatele?
Tuto povinnost uloží zákon o informačním modelu stavby, informačním a digitálním modelování, zjednodušeně Zákon o BIM. Aktuální pracovní verze tohoto zákona, která by v brzké době měla vstoupit do legislativního procesu, předpokládá postupné uložení povinnosti všem zadavatelům nadlimitních veřejných stavebních zakázek. Připravovaný zákon o BIM uloží povinnost vytvářet informační model stavby, a také určí povinnost vytváření informačních profilů v konkrétních fázích životního cyklu stavby (milnících). Součástí povinnosti bude též využívání společného datového prostředí (CDE) a BIM protokolu pro vhodné smluvní ošetření digitální spolupráce.
4. V jaké fázi je příprava zákona o informačním modelu stavby, informačním a digitálním modelování (zákon o BIM)?
V současné chvíli existuje pracovní verze návrhu zákona, která je připravena pro vstup do standardního legislativního procesu. Postup bude tedy stejný, jako u všech ostatních vládních návrhů zákonů. Věcný záměr zákona o BIM by tak měl být během následujících tří měsíců k dispozici pro mezirezortní připomínkové řízení. Již byla zpracována tak zvaný RIA analýza (Regulatory Impact Assessment), tedy hodnocení dopadů regulace. Projednání, a schválení, zákona o BIM bude již nejspíše úkolem pro vládu vzniklou po parlamentních volbách v roce 2021. Jeho přijetí Parlamentem ČR očekáváme v průběhu roku 2022.
5. Proč se stát rozhodl uložit využívání metody BIM zadavatelům veřejných zakázek? Není to spíše starost soukromého sektoru?
Zavádění metody BIM je součástí naplnění dlouhodobé strategie Digitální Česko. Stavebnictví je jedním z oborů, které zaostávají v růstu produktivity práce. Je to také proto, že zatím jej digitalizace zasáhla jen omezeně, a právě tak je cestou, jak zvýšit produktivitu i efektivitu, ale přinést i mnohem větší transparentnost při rozhodování. Cestou podpory zavedení metody BIM do veřejného sektoru jako prostředku stimulace procesu digitalizace v celém oboru stavebnictví, se vydala i celá řada států západní Evropy, ale i Ameriky či Asie. Zajímavý přehled vám například poskytne platforma Global BIM Network, jejíž je Česká republika aktivním členem.
6. Bude v budoucnu rozšiřována povinnost využívání metody BIM i na zakázky o menším objemu, tedy i podlimitní? Případně bude platit tato povinnost i pro další subjekty?
Hlavním cílem zavedení metody BIM je podpořit její využívání ve všech stavebních profesích, a to i v soukromém sektoru. Stát nicméně vychází z předpokladu, že pokud budou firmy a instituce pracovat digitálně na velkých zakázkách, začnou pak přirozeně využívat metodu BIM i na těch ostatních. Další rozvoj by už měl být tedy přirozený. Každá firma chce dosáhnout co největší efektivity práce a co nejnižších nákladů, jednou z cest k tomu je digitalizace. Pokud se tedy metodu BIM naučí veřejný i privátní subjekty využívat v případech, kdy se budou účastnit na nadlimitních veřejných zakázkách, přenesou tuto zkušenost i do svých dalších činností. Stejně tak v okamžiku, kdy se v praxi prokážou jednoznačné přínosy digitalizace v podobě úspory práce a nižší chybovosti, rozšíří se přirozeně její využití i na další veřejné instituce. Proto nepředpokládáme, že by se povinnost využívat BIM rozšiřovala. Další rozvoj by již měl být přirozený.
7. Pokud bude povinnost využívání metody BIM platit až od poloviny roku 2023, není předčasné se jejím zaváděním zabývat už nyní?
Rozhodně nikoli. Je třeba si uvědomit, že k tomu, aby mohla instituce, či firma začít využívat metodu BIM nestačí nakoupit software. Metoda BIM přináší skutečně zásadní změnu způsobu práce. Nejde o to jen vytvářet digitální model stavby (DiMS) nebo začít používat elektronické dokumenty. Zavedení metody BIM znamená proces digitální transformace, tedy přizpůsobení dosavadního fungování organizace digitální budoucnosti a naučit podstatnou část pracovníků novým pracovním návykům a postupům. Proto je nutné provést analýzu všech dosud využívaných procesů i postupů a digitalizovat je. Zavedení metody BIM by proto mělo být samostatným interním projektem, který zajistí, že se způsob práce ve firmě či instituci skutečně přizpůsobí digitálnímu světu. Tento projekt by měl proběhnout ještě před tím, než se začne metoda BIM využívat během stavby. V ideálním případě by mělo být možné vhodnost změn souvisejících se zavedením metody BIM ověřit na vlastním pilotním projektu. Průvodcem v tomto směru může být příručka Strategie zavedení BIM do organizace veřejného zadavatele, která je součástí podpůrných materiálů připravovaných odborem Koncepce BIM Agentury ČAS.
8. Co je vlastně informační model stavby? Nejde jen o pouhý 3D model?
Aktuální pracovní verze návrhu zákona o BIM popisuje informační model stavby (IMS) jako soubor obrazových, geometrických a popisných údajů o stavbě, který je umožňuje vést a sdílet v elektronické podobě v průběhu času. Nejde tedy, ani zdaleka, jen o 3D model. Jeho součástí je samozřejmě tak zvaný digitální model stavby (DiMS), který je pro veřejnost, a to dokonce i odbornou, nejviditelnější částí BIM a je i označován jako 3D model. DiMS popisujeme jako ucelenou objektově orientovanou část informačního modelu stavby, která umožňuje zobrazení prostorového uspořádání a vlastností stavby v digitální podobě. Právě ony vlastnosti nebo také negrafické informace jsou velmi důležité. Mají podobu hodnot v určeném formátu (číslo, datum, text apod.) Vlastnostmi mohou být například rozměry, plocha, objem, požární odolnost, nosnost, právě tak i informace o umístění, záruce, ceně a mnoho dalších. Součástí digitálního modelu stavby jsou také další negrafické informace pro abstraktní části stavby (např. místnosti, zóny, funkční systémy), které nemají vlastní samostatnou grafickou podobu, ale určitým způsobem sdružují fyzické prvky stavby do skupin nebo popisují uspořádání stavby. DiMS může být navíc rozšířen o rozpočet, harmonogramy a mnoho dalších informací, tak jak s ním během životního cyklu stavby pracují jednotlivé profese.
Kromě DiMS jsou ale součástí informačního modelu stavby také digitalizované nebo elektronické dokumenty týkající se stavby, veškerá související komunikace, a v neposlední řadě také záznamy všech digitalizovaných procesů (např. změnové řízení). Sdílení těchto informací na jednom místě (v IMS) odstraní nutnost opakovaně zadávat již jednou uložené informace proto, že se při nějaké konverzi ztratí, případně se nedají dohledat. Zároveň budou mít všichni zainteresovaní jistotu, že mají k dispozici aktuální a platnou verzi informace. To výrazně zefektivní práci a dodá větší jistotu rozhodování.
9. Jak je možné sdílet informace či data, když každá stavařská profese využívá jiné nástroje a potřebuje jiný typ informací?
Sdílení informací obsažených v informačním modelu stavby (IMS) v reálném čase je jedním z nejdůležitějších aspektů metody BIM. Aby bylo sdílení informací napříč různorodými stavařskými profesemi možné, potřebujeme určitou míru standardizace. Hledáme v podstatě společný jazyk, který toto sdílení umožní. V případě metody BIM je jím datový standard staveb (DSS), který je souborem požadavků jak na negrafické informace (vlastnosti) o stavbě spolu s požadavky, tak požadavky, jak bude stavba, nebo její dílčí části, graficky modelována. V podstatě je to databáze vlastností všech typů prvků stavby sdružených do datových šablon. Její součástí je i stanovení jejich zápisu do otevřeného formátu IFC, využití klasifikace a další podrobnosti.
10. Kdy bude k dispozici datový standard staveb (DSS)? Proč není dosud přijatý?
Datový standard staveb pak zajistí přístup k informacím z digitálního modelu stavby (DiMS) různým stavařským profesím z jimi používaných softwarových nástrojů a samozřejmě i spolehlivé uložení jimi přidaných informací zpět prostřednictvím formátu IFC do DiMS. Bohužel hledání společného kompromisu mezi všemi zainteresovanými trvalo mnohem déle, než bychom všichni chtěli. K zavedení datového standardu staveb je totiž klíčové nalézt shodu napříč celým stavebním sektorem a jednotlivými profesemi. Nyní se podařilo najít základní minimální shodu expertů zastupujících jednotlivé profese pro oblast návrhu stavby. Může tak být vydána první malá úvodní dílčí část budoucího datového standardu staveb – DSS určený k přípravě dokumentace pro stavební povolení.
První část vydaného datového standardu staveb je tedy prozatím určena pro využití zadavateli veřejných stavebních zakázek zprostředkovaně. Zaměřuje se zejména na účely užití generálními projektanty a jejich profesanty. Je to ostatně dáno i tím, že právě projektanti mají, díky možnostem současných CAD/BIM systémů, s prací v digitálním světě již velké zkušenosti. Aktuálně vydaná část DSS je proto určena pro stupeň projektové dokumentace označené jako „DSP – minimum“ a veřejní zadavatelé ji mohou využít ve svých BIM protokolech ke specifikaci účelů užití koordinace a vytvoření výkresové dokumentace. Již nyní běží diskuse nad podobou datového standardu staveb určeného pro využití při přípravě dokumentace pro území rozhodnutí (DUR) a dalších částí v podobě dokumentace pro provedení stavby (DPS). Nejde samozřejmě o uzavřený proces, naopak otevírá se prostor pro spolupráci se zhotoviteli a zástupci všech dalších stavařských profesí, tak aby DSS umožnil skutečně funkční sdílení informací o stavbě napříč celým jejím životním cyklem.
Zdroje:
Comments