V srpnu 1526 byla v bitvě u Moháče armádou tureckého sultána Sulejmana I. rozdrcena armáda krále Ludvíka Jagellonského, který sám na útěku utonul a tak uvolnil místo na královském trůnu uherských a českých zemí. Poté byl dne 23. října 1526 v tajné volbě ve Svatováclavské kapli zvolen voliteli koruny české králem zemí českých Ferdinand Habsburský.
Před zvolením předkládali volitelé panovníkovi tzv. "volební kapitulaci", což byl souhrn podmínek jejichž podoba byla domlouvána na předvolebních jednáních a jejich cílem bylo co nejvíce omezit panovníkovu moc. Teprve po jejich potvrzení mohl být nový panovník zvolen (nebo bylo přijato jeho nástupnictví). Pokud byl zvolený či přijatý král cizinec, skládal přísahu a potvrzoval zemská práva již při vstupu do země. Při korunovaci musel král přísahat znovu a vydával pro stavy tzv. revers (souhlas s požadavky kapitulace).
Přísaha, kterou složil král Ferdinand stavům Moravským:
"Já Ferdinandus slibuji a přisahám na tomto svatém čtení: že všecky obyvatele země této, markrabstvie moravského, pány, preláty, rytířstvo i města, bohaté i chudé, duchovní i světské, všecky spolu i každého zvláště mám a chci při jich svobodách, řádích a dobrých starodávních obyčejích zachovati, ani v čem mimo spravedlivost obtěžovati, ale při právě jich a spravedlivosti je zachovati, jako pán jich milostivý a spravedlivý. Tak mi pán Buoh pomáhej i všickni svatí."