Země České: Dualismus Rakouska a Uherska je jen částečným návratem ke stavu a ujednáním z roku 1526

Aktualizováno: 24. 1. 2021

Dualismem je nazýván politický princip změny rakousko-uherské ústavy. Tzv. prosincová ústava z 21. prosince 1867, což byl soubor ústavních zákonů, byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání, kdy se přeměnilo Rakouské císařství v Rakousko-Uhersko, čímž se současně obnovila suverenita Uherského království, ale byl to jen částečný návrat ke stavu, kdy k protiturecké personální unii českých a uherských zemí přibyly rakouské země volbou kandidáta Ferdinanda I. Habsburského českými stavy v roce 1526.


Prosincovou ústavu tvořilo 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon.


- 141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) – ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament;


- 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech) – svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.;


- 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) – nově zřízen ve Vídni;


- 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.;


- 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“);


- 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“, vymezil celostátní kompetence, definoval společná ministerstva Rakouska-Uherska (Ministerská rada pro společné záležitosti) a delegace coby sbory zástupců parlamentů obou součástí monarchie pro rozhodování o společných otázkách;


- 147/1867 ř. z. (dualismus);

0 zobrazení0 komentářů