Po pádu totalitního režimu před více než 21 lety došlo k hromadnému odchodu členů z Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1989 dosahoval počet členů a kandidátů na členství v KSČ cca 1,7 milionů. Současný celkový počet členů politických stran je cca 170 tisíc, tzn. 10x méně než dříve měla samotná KSČ a její nástupnická organizace KSČM, s přibližně 65 tisíci členy, je dnes nejpočetnější politickou stranu v ČR.
Nízký zájem o politické dění či neaktivní přístup k řešení věcí veřejných může být jedním z důvodů současné (ne)kvality politické situace v ČR. Porovnáním českého a švýcarského politického spektra lze zjistit, že počet členů politických stran v ČR je oproti Švýcarsku 3x menší. Velké strany (v ČR od počtu členů cca 50ti tisíc) dokáží obecně vlivem své silné vnitrostranické konkurence generovat kvalitní osobnosti na kandidáty pro veřejné funkce a překonávají tak pomyslnou hranici mezi politikařením a politikou. U volebně úspěšných stran s nízkým počtem členů hrozí po určitém čase tzv. „náplava“, tzn. kdy do ní začnou vstupovat lidé nežijící pro politiku či se zodpovědným občanským přístupem, ale lidé žijící z politiky a hledající rychlý výtah k moci či finančním ziskům. Pokud se podíváme na následující grafy počtů členů největších politických stran v ČR, tak zjistíme, že od založení republiky v roce 1994 byla hranice 50ti tisíc členů překonána jen KSČM a KDU-ČSL.
U KDU-ČSL však došlo k poklesu pod tuto hranici kolem roku 2002 a úbytek členů pokračuje mírným konstantním tempem. U KSČM dosahuje průměrný věk členů cca 67 let a její rychlost „vymírání“ se ustálila na konstantní hodnotě cca 6 tisíc členů za rok, tzn. klesne pod hranici 50ti tisíc členů kolem roku 2013. Navzdory silné nepopularitě KSČM je uznáváno, že tato strana řádně plní svojí kontrolní a opoziční roli na parlamentní i komunální úrovni a zabraňuje tak především prohlubování korupce.
Zajímavé je také porovnání současného počtu členů KSČM (jako největší politické strany v ČR) s největšími politickými stranami ze zemí se stejným či menším počtem obyvatel v EU, které jsou ČR historicky a kulturně blízké. Především u sociálně demokratických stran dosahují počty členů obecně vyšších hodnot, např. Švédští sociální demokraté mají 103 000, Bavorská CSU má 154 000 či rakouská SPO má 300 000 členů. Rekordní je v tomto ohledu počet členů rakouské lidovecké OVP se 700 000 členy. Křesťanští demokraté v Nizozemí mají 69 000 a liberální dánská Venstre 50 000 členů. U generačně mladších stran je zajímavý počet členů pirátské strany ve Švédsku, která dosahuje 17 000 členů (v ČR mají Piráti pod 1 000 členů). Pokud se podíváme také do historie, zjistíme, že předchůdce dnešní ČSSD byla ČSDSD a v roce 1918 měla 190 000 členů, což je 8x více než současná ČSSD (počet obyvatel Československa byl v té době cca 13,6 milionu a nyní má ČR cca 10,5 milionu).
Závěrem je vhodné připomenout, že s pojmem politik-velrybář (tzn. uplacení desítek lidí ke vstupu do určité politické strany k zúčastnění se vnitrostranických voleb z důvodu podpory daného kandidáta, jež zpravidla pro svoji zkorumpovanost není pro současné členy volitelný) se setkáváme stále častěji a vyskytuje se ve většině parlamentních stran. Lze proto konstatovat, že pokud není kdokoli spokojen se současným stavem politické scény v ČR, může založit stranu novou či vstoupit do existující strany (v ČR je 83 politických stran a 44 politických hnutí), která je mu názorově nejbližší a přiblíží v tomto ohledu ČR západním zemím EU či Švýcarsku.
Současný nízký stav celkového počtu členů politických stran ovšem není definitivní a pokud provedeme predikci na základě historického vývoje (viz. poslední graf) zjistíme, že KDU-ČSL může mít do roku 2015 méně členů než ODS či ČSSD a KSČM v roce 2017. V roce 2021 pak může mít KSČM členskou základnu kolem 1000 členů, tzn. jako dnešní DSSS, Piráti, SPOZ či Svobodní. Za 10 let tak ze současných cca 170 tisíc členů všech politických stran v ČR může být při stávajícím trendu jen cca 90 tisíc.