Na silvestrovský večírek roku 1962 vymysleli zaměstnanci kyjevského Gluškova institutu kybernetiky tzv. "Kybertonii" - virtuální zemi, které vládne rada robotů.
Kyjevský institut kybernetiky
Tento kyjevský institut kybernetiky byl založen v roce 1957 a byl pojmenován po jeho představiteli kybernetikovi Viktoru Gluškovi (1923-1982), který od roku 1962 pracoval na tzv. "sovětském internetu" čili OGAS (Národní automatizovaný systém pro výpočty a zpracování informací), přičemž americký ARPANET, ze kterého vzešel dnešní internet, byl zahájen až 7 let poté - v roce 1969. Nekrolog zveřejněný v USA označil Gluškova za "krále sovětské kybernetiky" a ve své knize Základy bezpapírové informatiky, vydané několik měsíců po jeho smrti, napsal vizionářskou předpověď: "Již brzy přestanou existovat papírové knihy, noviny a časopisy. Každý člověk bude mít elektronický zápisník - kombinaci ploché obrazovky a miniaturního rádiového vysílače. Nezáleží na tom, kde na světě se nacházíte, pokud do zápisníku zadáte určitý kód, budete moci vyvolat texty a obrázky z obřích vzdálených databází. To navždy nahradí nejen knihy, noviny a časopisy, ale také televizi."
Kybertonie
Kybertonie byla virtuální země a také jakýsi fantastický pracovní klub mezi předními sovětskými vědci v šedesátých letech. Přes den si představovali, že jejich práce slouží sovětskému státu, a po práci si pak představovali svět mimo vládu Moskvy. Kybertonie vydávala vlastní ústavu, vlastní měnu, vlastní pasy, vlastní svatební listy i zpravodaje a vědecké publikace, a to vše ve fantastickém a trochu veselém žertovném duchu, kdy si představovali vlastní politický prostor nebo vlastní zemi mimo Sovětský svaz. Jinak řečeno, Kybertonie byla jakýmsi kontrakulturním momentem sovětských 60. let. Bylo to spojení kontrakultury a kyberkultury v Sovětském svazu.
Nadšenci pak pořádali pravidelné akce v Kyjevě a Lvově, včetně konferencí a dětských oslav, vydávali brožury, vydávali vlastní měnu. Dokonce vypracovali návrh Ústavy Kybertonie, přičemž Kybertonie se stala spekulativním projektem, který si představoval sovětskou kybernetickou budoucnost, jež nikdy nespatřila světlo světa. Jmenovali robota hrajícího na saxofon nejen svým maskotem, ale i nejvyšším vůdcem jako otevřené gesto vůči kulturnímu importu studené války, kterým je americký jazz. Vytvořili i mapu hlavního města Kybertonie -Kybergrad. Byl to tedy jakýsi hravý podvratný způsob, jak dát najevo, že nejsou úplně spokojeni s tím, co jim sovětské úřady nařizují. Chtěli apelovat na zábavnější a svobodnější styl technického vystupování - něco, co dělá nejen jazz, ale i něco, co dělají uvnitř své matematiky.
Americký ARPANET se poté formoval díky kolaborativnímu výzkumnému prostředí a státnímu financování, zatímco sovětské sítě se ve stejné době rozpadaly kvůli neregulované konkurenci a bojům mezi příslušnými institucemi. Kapitalisté se chovali jako socialisté, zatímco socialisté se chovali jako kapitalisté. Institucionální boj nebo neochota předávat si znalosti a moc je to, co Sovětům bránilo vybudovat vlastní informační věk a propojit svůj národ do sítě a vybudovat "elektronický socialismus".
Zdroj:
How Not to Network a Nation: The Uneasy History of the Soviet Internet (Benjamin Peters, 2016, MIT USA)