Valtr Komárek: Z dosavadního retardujícího kvalitativního vývoje směřujme k humanistickým hodnotám

Aktualizováno: 4. 12. 2020

Výňatky z odborné publikace Prognostického ústavu „Vazby vědeckotechnických, ekonomických a sociálních aspektů dlouhodobého rozvoje ČSSR“ od Valtra Komárka z července 1988, která se mj. zaměřuje na cíl „Prolomit krunýř nejrůznějších setrvačných faktorů, retardujících kvalitativní vývoj, pro odstranění zábran růstového potenciálu národního hospodářství a jeho zdrojů, s předpokladem plného využití celého spektra dosud tlumených sociálních a ekonomických sil“. A předpokládá i nastolení kvalitativně nových vztahů trhu a plánu s uvolněním tržních sil, které plán využívá v souladu s jejich vlastní logikou, a nikoliv proti ní.


V současné době vrcholí práce na souhrnné prognóza. ČSSR do roku 2010 založené usneseními vlády ČSSR Č. 10/83 a č. 197/84.


V rámci stanovených hlavních směrů byly na příslušných výzkumných pracovištích zpracovány jako relativně autonomní odpovídající prognózy: prognóza vědy, prognóza vědeckotechnického rozvoje, prognóza ekonomická a prognóza sociální…



…Jako dílčí cíle automatizace ve strojírenství lze přitom stanovit:

- do roku 2000 mít v provozu cca 5000 číslicově řízených strojů v automatizovaných výrobních systémech pro obrábění; do roku 2010 zvýšit tento počet na cca 12 tisíc

- do roku 2000 zavést cca 2500 automatizovaných systémů řízení výroby; do roku 2010 zvýšit tento počet na cca 6 tisíc

- do roku 2000 mít v provozu cca 10 tisíc individuálních číslicově řízených obráběcích strojů; do roku 2010 zvýšit tento počet na cca 31 tisíc…



…Hlavním strategickým cílem vědeckotechnického rozvoje v této oblasti je rozvoj výroby především modulárních průmyslových robotů a jejich nasazování v rámci pružných robotizovaných technologických pracovišť, úseků a linek. Zatímco v roce 1985 bylo nasazováno cca 640 ks robotů ročně, měl by tento počet do roku 1990 vzrůst na 2800 ke ročně, do roku 2000 na 5300 ks ročně a do roku 2010 na 6600 ks ročně…


…V oblasti automatizace informačních a řídicích systémů jsou rozhodující tyto základní cíle VTR do roku 2000 - zabezpečit pro analytické práce možnosti interaktivních způsobů zpracování a informací


- vytvořit předpoklady pro distribuovaný sběr a předzpracování dat a pomocí malých počítačů a zahájit služby centrálních informačních systémů


- zabezpečit technické i programové prostředky pro automatizovaný systém sběru, zpracování a vyhodnocování plánových a sociálně ekonomických informací


- vytvořit základ mezinárodního informačního systému (v rámci RVHP)


Po roce 2000 pak realizovat hierarchickou soustavu automatizovaných systémů řízení na bázi adekvátní informační základny a resortních počítačových sítí, umožňující komplexní automatizaci rozhodovacích procesů…



…A na základě této analýzy i syntézy sociální prognóza vyzdvihuje vpravdě strategickou úvahu, již možno považovat za nosnou pro celou souhrnnou prognózu.


Reprodukce stávajícího ekonomického systému by nutně vedla k další degradaci subjektivních společenských sil, k chronickému nevyužíváni obrovského potenciálu sociálních společenských vztahů, ke stagnaci ekonomické i sociální. Společnost by se se svým způsobem života a vědomím "adaptovala" na ještě větší odpoutání od ekonomiky a tím i kumulaci sociálních bariér ekonomického růstu, na podlomení schopnosti tvorby nezbytných materiálních zdrojů reprodukce. Proto je nutná hluboká a komplexní reforma zakotvená v ekonomickém systému, i když tento systém výrazně přesahuje směrem do celé oblasti společenských vztahů, podmínek tvůrčí aktivity a iniciativy v nejširším slova smyslu aktivity sociálně ekonomické a sociálně politické. Tato reforma se musí týkat nejen hospodářského mechanismu samotného, ale jeho širších sociálních a politických souvislostí, podmínek reprodukce života jednotlivců, fungování sociálních tříd a skupin a tím i celé společnosti. Musí vzít v úvahu jednotu a nerozlučitelnost všech hlavních stránek reprodukčního procesu: stránky ekonomické, sociální; politické a kulturní…



… Obnovení rychlého hospodářského rozvoje socialistických zemí je v současné době podmíněno kvalitativní přestavbou všech stránek společenského života. V ekonomické oblasti, která je v rozsáhlé operaci kvalitativní přestavby socialismu rozhodující, jde o zvládnutí nové kvality ekonomického růstu, založené na urychleně rekonstrukci na bázi moderních a převratné nových technologii, doprovázené zásadními strukturálními přesuny. Tato operace je závislá na uskutečněni radikální přestavby hospodářského mechanismu, na rozvinutí tvořivé iniciativy a inovační aktivity pracovních kolektivů a jednotlivců a je, v zájmu uvolněni společenských tvůrčích sil, podmíněna demokratizací ve všech oblastech společenského života.


Nezbytnost zásadní, komplexní změny dosavadního vývoje čsl. ekonomiky i společnosti rovněž nastiňují již charakterizované prognózy vědeckotechnického rozvoje i vědy. I zde se zdůrazňuje, že žádoucí trendy rozvoje základních kvalitativních změn ve svém komplexu představují typ reprodukce, jaký dosud nebyl nikdy v čs. ekonomice realizován, přičemž zpracovatelé prognózy (VÚVTR) na základě zhodnocení poslední etapy práci zdůrazňují, že intenzifikace čs. ekonomiky nezávisí jen na technických řešeních, ale i na širších ekonomických, sociálních a politických procesech a rozhodnutích, a to patrně ve větším rozsahu než jak vyplývá z doposud převládajících představ. Nástin kardinálních přeměn celkové kvality a výkonnosti výrobních sil dává prognostická vize vývoje světové vědy a jejích aplikací v syntéze elektroniky, optoelektroniky a informatiky s biotechnologiemi, resp. genetickým inženýrstvím a kvalifikovanou chemií, dále pak a novými materiály, zvláště supravodiči aj. Tato vize, doprovázená úvahami vybraných interdisciplinárních týmů, naznačuje, že již dosažené, tím spíše pak rozpracované vědecké objevy, přinášejí takové změny, které v dnešních strukturách a mechanismech by čs. ekonomika a společnost nemohla efektivně absorbovat. Současně je tak dokládána realita budoucího zlomu kvality našeho života.


Přitom soudobá epocha je složitě a v řadě aspektů a vnitřních rozporů ne zcela uspokojivě definovaný fenomén. Zejména 80. léta probíhají ve znamení nových jevů, které mají zásadní význam pro současný i budoucí vývoj československé společnosti. Především jsou to proměny v oblasti výrobních sil, tedy nová technika a nové pojetí pracovní síly. Obě tyto komponenty jsou organicky spjaty. Nové pojetí pracovní síly, jako - v podmínkách kapitalismu - relativně drahé a náročné pracovní síly, je zde diktováno požadavky rozšířené reprodukce trhu. Přitom vyšší i kultivace a kvalifikace pracovních sil při poměrném nasycení hmotné spotřeby rozevírá širší možnosti nehmotným formám spotřeby a zpětně působí na diferenciaci spotřeby hmotné. Spolu s „intelektualizací“ výroby probíhá i "intelektualizace" spotřeby. Pochopitelně kapitalistické formy tohoto vývojového pohybu nejsou nevyčerpatelné a směřují k novým rozporům. To však nemění skutečnost, že z hlediska tohoto obecného vývojového trendu odtrženost výroby od spotřeby, charakterizovaná jako "panství" výrobce nad spotřebitelem a typická pro přežívající extenzívní rysy socialistické industrializace, se jeví jako vývojově retardující moment.


Nový profil produkce a spotřeby má závažné a v budoucnosti bude mít ještě závažnější ekonomické, sociální a psychologické důsledky. "Intelektualizace" výroby, spjatá s nástupem mikroelektroniky, automatizace, telematiky atd. vede už dnes nejen ke změnám v charakteru práce, ale i k proměnám společenské psychologie. Obrysy těchto změn, vyvolaných vědeckotechnickým pokrokem, otevírají nové přístupy k dlouhodobým cílům rozvoje socialistické společnosti.


Jde o překonání sociálních a psychologických dopadů, spjatých s extenzívní érou průmyslového rozvoje, charakterizovaných monotónnosti životního rytmu, jednostranným důrazem na účelovou racionalitu, potlačující citové složky lidského života. Jde o překonání jednoznačné specializace, hierarchické výstavby a tuhé centralizace rozhodování. Spolu e aplikacemi informatiky a rozšíření volného času, s rozvojem podílu na rozhodovacích činnostech, a rozvojem individuálně diferencované ("skluzné") pracovní doby a prodlužováním valného času se tu zároveň radikálně rozšiřují a prohlubují podmínky pro proces demokratizace a rozvíjení aktivit spjatých se seberealizačními cíli člověka: To umožňuje vnést harmonizační prvky do celého cyklu lidského života v souladu se schopnostmi a talenty jedince. V procesu postupného překonání masového charakteru některých výrob a standardizace jejich produkce se tu rozevírá stále širší pole individuální tvořivosti, nekonformního vkusu a rozmanitosti lidských potřeb. Přenesení řady paměťových úkonů a intelektuálně monotónních aktivit na mikroprocesorovou techniku tu vtiskne tvořivý charakter řadě dosud stereotypních lidských činností včetně repetitorních prvků vzdělávacího procesu. Přitom nová technika a její celospolečenské působení jsou socioekonomicky spojeny s takovými zpětně působícími články, které mají největší vývojovou dynamiku a formálně vzato, jejich využití přísluší právě socialismu, v zásadě definovanému "překonáním staré dělby práce" (K. Marx)…



… Socialistická společnost se vyvíjela až do konce 70. let v ovzduší klasické industrializační vlny, charakterizované technicko-bilančními plány, direktivními formami řízení a tvrdým diktátem výrobce. Avšak od konce 70. let počíná nejen Československo, ale i ostatní socialistické země kriticky pociťovat historickou omezenost industrializační vlny, a to zejména v podobě vyčerpání extenzívních zdrojů růstu, stagnace ve sféře ekonomického rozvoje a potíží a udržením dosažené životní úrovně, Extenzívním vývojem fixované představy, zužující a ochuzující reálné možnosti rozvoje socialistické společnosti, zde nabyly podoby zřetelného protikladu vůči vývojovým trendům a tendencím soudobého světa. Přitom tváří v tvář globálním problémům a výzvě, kterou sebou nese dynamika současného kapitalismu, je dnes pro socialismus životní nutností přejít od extenzívního modelu rozvoje k modelu intenzívnímu a vytvořit reálnou civilizační variantu oproštěnou od ekonomicky, sociálně a mezinárodně dramatických jevů vlastních kapitalismu - nezaměstnanosti, otřesů sociálních jistot a mezinárodních konfliktů…



…Cestu k takové humánní variantě moderní civilizace otevírá pro socialistické společnosti přestavba v Sovětském svazu, jejímž smyslem i východiskem je obrat k člověku a jeho tvořivým silám. Jde o úkol, jejž M. Gorbačov charakterizuje těmito slovy: "Cílem přestavby je teoreticky i prakticky plně obnovit leninskou koncepci socialismu, v níž mají nezvratnou prioritu člověk a jeho ideály a zájmy, humanistické hodnoty v ekonomice, sociálních i politických vztazích a v kultuře. Naše naděje na revoluční očistu a obrodu spočívá v odhalení obrovských sociálních zdrojů socialismu na základě aktivizace osobnosti, lidského faktoru"…



…Vedle sociálně ekonomických a vědecko-vývojových trendů, charakterizujících obecně závazné procesy současného vývoje ve světě, opírají se tato kritéria o ekonomické a sociálně historické vyhodnocení domácích podmínek. Vycházejí ze zvážení historicky kumulovaného národního bohatství, průmyslové, kulturní a demokratické tradice Československa.


Čtyřicetileté období výstavby socialismu vytvořilo v naší zemi mimořádně masívní univerzální průmyslový komplex s udržením i rozšířením značně rozvinuté infrastruktury. Zároveň došlo k masovému růstu kvalifikace, vzdělanosti, k dosažení stavu plné zaměstnaností a k významnému růstu životní úrovně, zejména jejích kvantitativních stránek. Avšak tyto dlouhodobě akumulované přednosti jsou sevřeny a postupně i znehodnocovány extenzívními přístupy, vzdálenými světovým trendům stupňující se intenzity využívání a tvorby materiálních a duchovních fondů v období vědecko-technické revoluce. Mohutná průmyslová základna, jejíž charakteristiky jsou v podstatě dány konvenčními parametry tradičního industriálního vzoru, stravuje neúměrné energetické i materiálové, investiční, dovozní i lidské zdroje. S tím pak souvisí i silné relativní zaostávání kvalitativních složek osobní spotřeby, a též i kvalitativního růstu společenské spotřeby, zejména v oblastech vzdělávacího systému, zdravotnictví, řešení bytové otázky a rovněž tvorby a ochrany životního prostředí…



… Prolomit krunýř těchto setrvačných faktorů, retardujících kvalitativní vývoj, odstranit zábrany růstového potenciálu národního hospodářství a jeho zdrojů, předpokládá plně využít celé spektrum dosud tlumených sociálních a ekonomických sil. V tomto smyslu staví souhrnná prognóza současné otázky přestavby hospodářského mechanismu na půdu širších souvislostí a spojuje je s hlubšími vrstvami společenského pohybu: nestačí jen zvýšení samostatnosti podniků a rozšíření chozrasčotu, provázené změnami nástrojů řízení; Jde o to, aby výrobním vztahům socialismu byl plně vtisknut jejich existenční charakter s nezbytnými rysy ekonomického přinucení a dominantou hmotného zájmu, který v dané etapě je hlavní pohybovou pružinou výrobních sil. To předpokládá i nastolení kvalitativně nových vztahů trhu a plánu s uvolněním tržních sil, které plán využívá v souladu s jejich vlastní logikou a nikoliv proti ní, přičemž sám vstřícně zaplňuje především nové historické prostory, otevírané vědeckou anticipací dlouhodobých perspektiv a odpovídajících strategických řešení. Právě v tomto průmětu se rýsují zpětné ekonomické efekty a stimulační účinky výrazného posílení vnitřního trhu, adekvátního rozvoje infrastruktury, dosažení ekonomické rovnováhy, vytváření účinného ekonomického tlaku na podniky a spolu s tím silného motivačního působení na obyvatele. To vše ovšem znamená rozhodně potlačit setrvačnou a zároveň umělou konjunkturu na trhu investičních statků; tedy omezit rozsáhlé segmenty "výroby pro výrobu", zejména v těžkém průmyslu a dynamizovat růst příjmů i nabídky pro obyvatele. S tím souvisí i potřeba propojování vnitřního i zahraničního trhu a nezbytnými teritoriálními a komoditními přesuny ve směru přeorientování československých vývozů do SSSR k náročnějším vrstvám poptávky a tedy i nutného zvýšení podílu obchodu v oblasti volných měn a rovněž ve směru potlačení úvěrově náročných vývozů. S tím vším se váže likvidace jakékoli neekonomické zaměstnanosti, důraz na teritoriální mobilitu, profesní adaptabilitu a pracovní morálku vůbec…



… Za prvé, existuje potřeba nasytit pokrokovou vědou a technikou všechny oblasti lidské činnosti v ČSSR, přesněji ty, které mají naději přežít hlubokou strukturální přestavbu ekonomiky a společnosti. V této souvislosti je ovšem třeba zásadně říci, a to hned na začátku úvah, že tato aplikace techniky (jde ostatně o to, čeho už bylo ve světě dosaženo) může být jen z malé části přímým plodem domácího rozvíjení vědy a techniky - a dokonce i jen z malé části plodem rozvoje vědy a techniky v rámci RVHP. Pokud jde o tuto aplikaci, má zřejmě jen malý smysl vytypování prioritních směrů z hlediska budoucích potřeb a tím spíše z hlediska struktury dnešní zaostalosti. Celý tento zásadní požadavek se týká především otázky tzv. elektronizace čs. ekonomiky, která představuje klíčovou cestu posunutí čs. zpracovatelského průmyslu za hranice stádia klasické industrializace a u strojírenství je otázkou jeho přežití. V této snad nejvýznamnější vědeckotechnické otázce není doposud jasno, jak ji koncepčně řešit, zatímco reálný vývoj pod tlakem setrvačných vlivů tenduje k mimořádně nákladnému a prakticky neschůdnému autarknímu řešení bez zřetele na to, co je a co není perspektivní a kde jsou skutečné ekonomické hranice aplikací…



… Např. Švýcarsko se nepustilo ani do výzkumu a vývoje, ani do výroby počítačů, elektronických součástek, telekomunikačních ústředen, letadel, ani do výroby jaderných reaktorů (Brown-Boveri v Badenu dělá pouze tzv, containement), protože prahové náklady v každé z těchto oblastí jsou řádově 1 - 3 mld US $ a jsou tedy - mimo možnosti ne právě chudé, ale přece jen malé švýcarské ekonomiky, ČSSR se ve všech těchto oborech a v řadě dalších angažuje výzkumně i výrobně. Je tak třeba zásadně opustit zjednodušené pojetí elektroniky a automatizace ve smyslu aplikace hardware. Dnes jde o systémovou integraci se stále významnějšími softwarovými prvky do systémů informačních technologií, které teprve vytvářejí řádově novou kvalitu produkčních i spotřebních lidských činností. V situaci, kdy pro rok 2000 lze očekávat celosvětový objem výroby a služeb v oblasti informačních technologií zhruba v rozsahu 2000 mld dolarů (v roce 1986 asi 400 mld dolarů), z nichž polovina bude připadat na rozvoj softwaru, je naléhavost koncepčního řešení zcela evidentní, stejně tak, jako je evidentní i spojitost těchto procesů s mezisektorovými strukturálními změnami.


Pokusy prodlužovat setrvačnou variantu dosavadního modelu výměny se socialistickými zeměmi narážejí už dnes na nejrůznější zauzlení, a tím více v budoucnosti. Koncepčně nelze pokračovat v dosavadním modelu výměny, kdy ČSSR dodává na tyto trhy (a zejména do SSSR) techniku i spotřební zboží zaostávající za světovou úrovni výměnou převážně za energetické a jiné suroviny, které však dostatečně neřeší čs. energetický problém a pokud se týká ostatních surovin, resp. dovozu strojů a zařízení, přispívají k petrifikaci neperspektivní čs. výrobní struktury, ČSSR na těchto trzích může obstát jako seriózní partner pouze v případě, že obnoví svoji výchozí pozici jako výrobce vyspělé techniky a vysoce jakostního spotřebního zboží.


Hlavním předpokladem úspěchu v tomto směru je řádově zlepšení kvality čs. vývozu v širokém smyslu slova, včetně odpovídající komerční politiky centra. Na tomto základě jsou pak realizovatelné potřebné změny ve struktuře a objemu našich dovozů ze Západu, tj. řádové zvýšení dovozu spotřebního zboží, který v současnosti je hluboko za úrovní těchto dovozů ve srovnatelně vyspělých ekonomikách (cca 10-20krát nižší než v případě Rakouska, Dánska, Holandska, Švýcarska atd. - měřeno výší dovozů na obyvatele), zvláště pak dovozů skutečně špičkové techniky a technologie pro modernizaci čs. průmyslu. Na tomto základě je také realizovatelná funkční otevřenost ekonomiky, která umožňuje neustálou konfrontaci čs. výrobků s vyspělým světem a efektivní soutěž s pozitivními účinky na úroveň nákladů a cen na domácím trhu. Do těchto hlavních koncepčních "tahů" lze organicky zařadit rozvoj spolupráce s rozvojovými zeměmi, kde ovšem je nutno vyloučit koncepci stupňování nenávratných úvěrů…



…Nelze pasívně projektovat, že za 10 - 20 let k nám bude proudit špičková elektronika a technika ze socialistických zemi a je třeba si uvědomit, že SSSR a RVHP průkopnický postup v řešení tohoto úkolu očekává naopak spíše od ČSSR…



…Tento náčrt nám však umožňuje říci, že budoucí rozvoj závisí na tom, jaká hospodářská politika bude zvolena a jaký hospodářský mechanismus bude uplatněn již v současnosti a v období přechodu. Tím se otevírá velmi závažný problém implementační stránky krystalizujících představ o naléhavé strukturální přestavbě čs. ekonomiky. Jde o otázky hospodářské politiky zahrnující věcná, systémová a organizační opatření vedoucí k realizaci vytýčených cílů. K tomu je třeba i cílevědomá institucionální přestavba nositelů centrální hospodářské politiky v rovině plánovacího orgánu, ministerstva financí, cenového orgánu a emisní banky, při patrně radikální redukci odvětvových resortů.


Z hlediska vlastních cílů hospodářské politiky je v prvé řadě nezbytné opustit ten její typ, který tradičně vycházel z ex ante stanovených temp růstu a který implikuje frontální rozvoj všech podniků bez ohledu na úroveň jejich efektivnosti. Do alokačních procesů musí hospodářská politika vnést výraznou diferenciaci v závislosti na výkonnosti ekonomických subjektů. Takováto politika výrazně diferencující mezi výkonnými a nevýkonnými podniky se nemůže vyhnout kritickému problému přeorientace, ale i likvidace neefektivních podniků a v návaznosti na to řešení celého komplexu sociálních problémů a institucionálních předpokladů mobility pracovních sil, oblastních problémů a všech ostatních zdrojů, což je pro jakoukoli dynamizaci produkční struktury naprosto nezbytné...



…Přitom nevyhnutelně směřuje k hlubším vrstvám sociálně ekonomického pohybu, odkud je generuje dlouhodobá, stále na vyšší úrovni se reprodukující adaptabilita socialistické ekonomiky i společnosti na velké změny nesené vinou vědeckotechnické revoluce…

8 zobrazení0 komentářů