V poslední době se stále více hovoří o systémech sociálního kreditu a jejich dopadu na lidskou svobodu a osobní prostor.
Zatímco Čína svým systémem sociálního kreditu sleduje chování občanů a upravuje jejich přístup ke službám či jejich finanční hodnocení, co kdybychom tento přístup otočili? Co kdyby neexistoval sociální kredit pro občany, ale pro samotné veřejné aparáty?
Představte si svět, kde se nehodnotí chování jednotlivců, ale jednotlivých úřadů a jejich představitelů. Státní aparáty by byly nuceny dodržovat jasně stanovené normy a zásady, které by chránily lidská práva, respektovaly soukromí a neomezovaly občanské svobody. Tento systém sociálního kreditu by měl přímý vliv na fungování institucí, jejich financování a samotné setrvání úředníků ve funkcích. Jak by takový systém mohl vypadat?
Základem systému by byla sada kritérií, podle nichž by byl každý úřad nebo jeho konkrétní odbor hodnocen. Tyto parametry by zahrnovaly například:
Dodržování zákonů a lidských práv: Každý úřad by byl hodnocen podle toho, jakým způsobem se stará o respektování práv občanů a jejich svobod.
Rychlost a transparentnost rozhodování: Instituce by byly hodnoceny na základě doby vyřízení žádostí a transparentnosti jejich procesů.
Etika a integrita úředníků: Podobně jako u firemních ratingů, každé pochybení jednotlivce by snižovalo skóre celého úřadu.
Vztah k občanům: Hodnocení by se zakládalo i na zpětné vazbě občanů ohledně kvality a způsobu komunikace s úřady.
Vysoké hodnocení by znamenalo vyšší rozpočty, větší autonomii a méně kontrol ze strany nadřízených institucí. Naopak nízké skóre by vedlo k omezení pravomocí, snížení financování, ale také k častějším prověrkám a dohledu nad činností úředníků. Instituce, které by dlouhodobě nesplňovaly požadované standardy, by mohly přijít o právo rozhodovat v určitých oblastech. Úředníci s dlouhodobě nízkým hodnocením by museli absolvovat speciální kurzy zaměřené na etiku a jednání s veřejností, a v případě opakovaných přestupků by se mohli ocitnout mimo veřejný sektor. Klíčovým prvkem by bylo zapojení občanů, kteří by měli možnost anonymně hodnotit jednotlivé úřady. Hodnocení by zahrnovalo spokojenost s výsledkem jednání, kvalitu poskytnutých služeb a přístup úředníků. Výsledky by byly veřejně dostupné a sloužily by jako podklad pro další kroky.
Nezávislé orgány by měly za úkol dohlížet na správnost hodnocení a zabývat se stížnostmi na neférové praktiky. Tím by se zamezilo zneužívání systému například ve prospěch mocenských skupin. Takový systém by mohl významně přispět k posílení transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy. Instituce by se musely více zaměřit na kvalitu poskytovaných služeb a respektovat práva občanů, protože každé pochybení by se projevilo na jejich hodnocení. Lidé by naopak získali větší moc nad fungováním veřejných institucí. Mohli by sledovat, jak si jednotlivé úřady vedou, a svým hodnocením přispívat k pozitivní změně. Transparentní systém hodnocení by navíc umožnil snáze odhalit korupční jednání a snížit byrokracii, která často omezuje jak osobní, tak finanční svobodu občanů. Samozřejmě, zavedení takového systému by nebylo bezproblémové. Jednou z hlavních výzev by byla ochrana před manipulací s hodnocením. Dalším problémem by mohlo být i nastavení objektivních kritérií pro hodnocení, aby systém nebyl zneužíván k politickým účelům.
Na druhou stranu, takový systém by mohl přinést zásadní změnu v přístupu veřejných institucí k občanům a poskytnout nástroj, který by vedl k větší odpovědnosti a efektivnější správě veřejných záležitostí. Zatímco čínský sociální kredit se zaměřuje na kontrolu jednotlivců, systém sociálního kreditu aparátů by mohl představovat nový způsob, jak udržet úřady pod kontrolou a zároveň chránit svobody občanů. Je to odvážný koncept, který by mohl narazit na řadu překážek, ale zároveň nabízí inspirativní vizi budoucnosti, kde se mocenské struktury podřizují principům transparentnosti, odpovědnosti a etiky.
Je načase, aby se i veřejné instituce začaly obávat ztráty svého „sociálního kreditu“ – a to nejen před státem, ale především před svými vlastními občany.
Převzato:
Σχόλια