Prognostický ústav: Stav prací na "Souhrnné prognóze ČSSR do 2010" zadané v lednu 1983

Aktualizováno: 18. 8. 2021

Výňatky z dokumentu "Současný stav a zabezpečení prací na souhrnné prognóze ekonomického a sociálního vývoje ČSSR do roku 2010" vydaného Kabinetem prognóz ČSAV v únoru 1985 a popisujícího vznik Prognostického ústavu.


I. Dosavadní postup prognostických prací

Stranické hodnocení dosavadních výsledků a reálného stavu prací na sociálně-ekonomickém výhledu ČSSR a provedené konzultace představitelů KSČ v SSSR vedly k tomu, že počátkem roku 1983 byla přijata nová koncepce těchto prací. Oproti dřívější praxi, kdy byly výhledové dokumenty vytvářeny v rámci běžné spolupráce SPK, FMTIR a resortů, což nedávalo potřebné výsledky, nová orientace vychází z modelu vytvořeného a aplikovaného v SSSR. Zásadní změna, ke které v Sovětském svazu došlo, spočívala v prosazení racionálnější dělby práce mezi ústředními orgány, ale vycházela také z politických a teoretických analýz, odpovídajících poznatkům marxistické vědy.


Konkrétně bylo rozhodnuto orientovat Gosplan a Gostechniku na desetileté programy sociálně-ekonomického rozvoje a odpovídající cílové programy vědeckotechnického rozvoje (při zachování významu střednědobých pětiletých plánů a zabezpečování nezbytného rozsahu operativního ročního plánování), přičemž dlouhodobá prognostická orientace ve smyslu potřebného zvědečtění a odpovídajícího pojetí otevřeného dokumentu byla přenesena především na AV SSSR, přirozeně s předpokladem těsné spolupráce s Gosplanem a Gostechnikou.


Šlo tedy o důležité posuny s významnými politickými rysy a s cílem zvědečtit centrální řízení, prohloubit analýzu souvislostí sociálního, hospodářského a vědeckotechnického rozvoje. Hlavním efektem má pak být posílení koncepčně-programových podkladů pro celospolečenské řízení, zajišťované komunistickou stranou.


V tomto smyslu, na základě opatření příslušných orgánů KSČ, bylo připraveno a v lednu 1983 přijato federální vládou usnesení o zajišťování prací na dlouhodobém výhledu (sociálním, hospodářském a vědeckotechnickém) ČSSR usnesení vlády ČSSR Č.10/1983.


V tomto dokumentu bylo stanoveno přenesení odpovědnosti za prognostické práce na ČSAV s tím, že SPK dále zpracovává desetiletý výhled (1986 – 1995) a SKVTRI cílové programy vědeckotechnického rozvoje. Zároveň byl stanoven časový harmonogram prognostických prací, podle kterého má být souhrnná prognóza sociálního a ekonomického rozvoje ČSSR do roku 2010 dokončena v roce 1988.


V další fázi byla již příslušná opatření rozvíjena po státní linii. Předseda ČSAV akademik Kvasil zabezpečil vypracování podrobného projektu prací na souhrnné prognóze, který předložil federální vládě. Zároveň podnikl i některé základní kroky k zabezpečení soustavné přípravy souhrnné prognózy. Zejména na základě rozhodnutí prezídia ČSAV zřídil Kabinet prognóz ČSAV a projednal řadu meziresortních otázek (SPK, SKVTRI, FMF, FMPSV) zajištění výchozích podmínek. Současně byla dohodnuta i příslušná opatření v rámci SAV.


V červenci 1984 projednala federální vláda projekt, plně se s ním ztotožnila a uložila předsedovi ČSAV ve spolupráci s místopředsedy vlády a předsedy SPK a SKVTRI jeho zabezpečení. Vzhledem k tomu, že z přijatého usnesení (č.197/1984) vyplývá velmi konkrétní postup prací a obsahového zaměření, uvádíme jen stručnou charakteristiku:


- hlavním cílem prací je zvědečtění výhledu společenského a hospodářského rozvoje v tom smyslu, že jde o první prognózu intenzívního rozvoje ČSSR s novými vztahy jeho kvalitativních a kvantitativních stránek, vysokými nároky na strukturální změny, zvýšení úlohy vědeckotechnického rozvoje, prohloubení aktivního působení společenských vztahů a subjektivního faktoru vůbec s důrazem na prohlubování výrobních vztahů socialismu a socialistického životního způsobu;


- byly stanoveny hlavní etapy prací a definován celý mechanismus s tím, že budou řízeny Radou pro souhrnnou prognózu a jejími komisemi pro tyto hlavní směry:


a) dlouhodobý rozvoj a uplatnění vědy (předseda akademik B. Kvasil)


b) strategické směry vědeckotechnického rozvoje (předseda akademik L. Kubíček)


c) tendence ekonomického rozvoje, intenzivního typu reprodukce a strukturálního rozvoje čs. ekonomiky (předseda člen korespondent F. Valenta)


d) zákonité tendence sociálního rozvoje (předseda akademik V. Cirbes)


e) prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje ČSR a SSR (předseda akademik V. Hajko)

Předsedy komisí jmenovala Rada pro souhrnnou prognózu.


Komise pro strategické směry vědeckotechnického rozvoje zřídila jedenáct pracovních skupin pro dílčí problémy (např. palivoenergetický komplex, biotechnologie, doprava a manipulace atd.)


- výkonnými orgány Rady a pracovních komisí jsou hlavní pracoviště. Hlavním pracovištěm pro vypracování svodného dokumentu souhrnné prognózy a prognóz rozvoje vědy je Kabinet prognóz ČSAV. Hlavním pracovištěm pro zabezpečení prací na prognózách strategických směrů vědeckotechnického rozvoje je Výzkumný ústav pro vědeckotechnický rozvoj. Hlavním pracovištěm pro prognózy tendencí ekonomického rozvoje je Ekonomický ústav ČSAV a pro prognózy tendencí sociálního rozvoje Ústav filozofie a sociologie ČSAV. Hlavním pracovištěm pro prognózu ekonomického rozvoje ČSR je Institut prognóz při VŠE v Praze. Hlavním pracovištěm pro prognózu SSR je Ekonomický ústav SAV. Práce na prognózách ČSR a SSR bude řízena společnou pracovní komisí.


- součástí zajištění I. etapy bylo vytvoření základních podmínek hmotného zabezpečení, jehož součástí je i včlenění prognostických prací do státního plánu základního výzkumu. Součástí schválených dokumentů je také určení kvóty pracovníků Kabinetu prognóz a odpovídajícího rámce hmotných a finančních prostředků, Přičemž byla uložena spolupráce hospodářských ministrů a místopředsedů vlády (včetně pomoci při dislokaci Kabinetu).


Hlavní cíle vládního usnesení č. 197/1984 jsou průběžně zajišťovány v Radě pro souhrnnou prognózu Kabinetu prognóz. Výše uvedené komise byly ustaveny jako komise prezídia ČSAV (pro vědeckotechnický rozvoj jako komise SKVTRI), zasedání Rady přijalo na základě návrhu Kabinetu prognóz podrobné opatření k I. etapě prací. Základním úkolem bylo v této etapě vypracovat ve smyslu přijatého projektu obsahová a metodická východiska souhrnné prognózy, rozvinout koordinační činnost mezi Kabinetem prognóz, hlavními pracovišti a dalšími ústavy a institucemi, postupně budovat Kabinet prognóz a zároveň průběžně zpracovávat první dílčí výzkumné a syntetické práce. řada složitých problémů je proto řešena průběžně a v konzultacích se stranickými a dalšími ústředními orgány. Mnohé otázky, zejména organizační, vyžadovaly a vyžadují energickou podporu, které se zejména Kabinetu prognóz dostává od místopředsedy ČSAV akademika Z. Snítila.


Pro zabezpečení jednotného postupu na přípravě souhrnné prognózy vypracoval Kabinet prognóz Variantní hypotézu obsahových a metodických východisek souhrnné prognózy hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR do roku 2010. Obě verze této hypotézy; byly postupně vytvářeny za dílčího přispění ÚFS ČSAV. Další postup předpokládá, že předběžné svodné výstupy problémových okruhů budou rozpracovány v letech 1985 - 1986 a pak vzájemně konfrontovány. Tyto práce vyústí v roce 1987 do souhrnné


prognózy. V závěrečném roce (1988) bude provedena konečná formulace svodného dokumentu souhrnné prognózy vědeckotechnického, ekonomického a sociálního rozvoje ČSSR do roku 2010.


Kabinet prognóz také vydal základní metodická východiska, která slouží ke sjednocování stěžejních přístupů všech zúčastněných pracovišť a orgánů a k zajištění potřebné účinnosti rozsáhlé koordinace prací.


Dosavadní postup prací je v jednotlivých komisích a příslušných hlavních pracovištích různorodý. Časový plán předpokládá, že k 10. březnu by měla být zpracována obsahová a metodická východiska pro II. etapu (1985 – 1986) jako syntetický dokument, vycházející z důsledného rozvinutí prací na jednotlivých hlavních směrech.


Komplexní zhodnocení první etapy prací provede na svém nejbližším zasedání Rada pro souhrnnou prognózu. Kabinet prognóz nyní připravuje příslušné dokumenty pro obsahové a organizační zajištění druhé etapy.



III. Kádrové, organizační a hmotné zajištění činnosti - Kabinetu prognóz


Od ustavení Kabinetu prognóz (1.2.1984) probíhá náročná a koncepční kádrová výstavba. Současný stav činí 34 pracovníků, přičemž z vědeckých a odborných sil je 80 % členů a kandidátů KSČ. Plán na letošní rok předpokládá přijetí dalších 26 pracovníků tak, aby především bylo možné zajistit plnění nejdůležitějších obsahových úkolů na příslušné politické a odborné úrovni.


Zmíněné vládní usnesení předpokládá vybavení Kabinetu prognóz cca 30 vysoce kvalifikovanými odborníky pro konkrétní řešení celkové koncepce, rámce a vazeb souhrnné prognózy, 20 vědeckými pracovníky pro teoretickou analýzu a optimalizační propočty variant a 20 technickoorganizačními, hospodářskými a administrativními pracovníky, zajišťujícími jak pomocné práce, tak personální a hospodářskosprávní agendu.


Průběžně je vytvářen i okruh potřebných spolupracovníků ze stranických pracovišť, ústředních orgánů státní správy, vědeckých ústavů i hospodářské praxe.


Kádrová výstavba postupuje v souladu s plánem a za účinné pomoci stranické a odborové organizace.


Výstavba zcela nového pracoviště je provázena množstvím technickoorganizačních problémů. Základní otázkou bylo (po celý rok) přiměřené umístění Kabinetu. Určité náhradní řešení, nyní přijaté, má charakter provizoria, které v podstatě již nyní i do budoucna nemůže vyhovovat. Přitom jde o vytvoření elementárních podmínek k seriózní práci (možnost tvůrčí činnosti na pracovišti, dodržování předpisů a manipulaci s důvěrnými a tajnými materiály, důsledná kontrola pracovníků atd.).


6 zobrazení0 komentářů