Článek popisuje možný nový způsob orientace v politicko-ekonomicko-společenském spektru (kompasu). Jeho první část je především kompilace textů z různých oborů, které sloužily jako inspirace pro text druhé části, popisujícího způsob a hlavní myšlenky pro definování tzv. pohledu přes „Společenské brýle“ a závěrečnou konfrontaci s výroky známých osobností.
SCAMPER
Je použitá metoda během tvorby tohoto článku, která je určená pro kreativní způsob myšlení či jednoduchý návod, jak přijít s novými nápady či jak změnit dosavadní způsob myšlení. Název metody je akronym použitých činností a otevírá nové možnosti při vývoji nových služeb či produktů.
SOCIOBIOLOGIE
Je systematickým studiem biologických základů sociálního chování. Říká, že genetický vliv na sociální chování je více než nulový, nikoliv však určující. Naše geny se v menší míře replikují i v našich příbuzných, které "má smysl obětovat" jen tehdy, předejde-li se tak jasnému úbytku zastoupení našich genů v další generaci. Tato část článku vychází z odborného textu o sociobiologii ve kterém se mj. uvádí příklad prosté logiky rivalitního trojúhelníku - jedinci A, B a C jsou všichni sobě rivaly a z hlediska A nemusí být výhodné odstranit B, protože by se tak posílila pozice C, tzn. odnětí rivala ze scény není nutně prospěšné, protože může víc posloužit jiným rivalům - jež může vést až k altruizmu. Existuje pojem "evolučně stabilní chování", tzn. chování, jež je-li přijato většinou členů populace, nemůže být předstiženo nějakou jinou strategií. Deviant je na tom z reprodukčního hlediska vždy hůř. Lež může být evoluční výhodou. Mutant lháře mezi ptáky, vydávající varovný signál při nebezpečí dravce, je ve výhodě: falešný poplach odežene konkurenty od zdroje. Být lhářem mezi poctivými je tedy výhodné. Takto zvýhodněn se začne mutant šířit. Při početném zastoupení lhářů v populaci přestane však signál díky své inflaci plnit varovnou funkci a populace začne řídnout působením dravce, který tak zvýhodní pro přežití mutanta poctivců. Mezi poctivými však opět začne být výhodné lhaní atd. Tyto oscilace se ustálí na poměru, který sice není optimální, zato však stabilní. Jiným příkladem jsou dva "povahoví" mutanti v myšlené populaci (jestřábi a holubice). Potka-li jestřáb jestřába, bojují. Potká-li jestřáb holubici, ta vždy uteče. Potká-li holubice holubici, ztrácejí čas pózováním, až to nakonec vzdají. Ohodnotíme-li každou situaci pomyslnými body konvertibilními v hodnotu šíření genu, můžeme dostat např.:
50 bodů pro vítěze,
0 bodu pro poraženého,
-100 bodu pro těžce zraněného,
10 bodu za ztrácení času dlouhým zápasem.
V populaci samých holubic je průměrná hodnota +15 (vítěz má 40 bodů; poražený -10bodů). V této situaci se mutant jestřába (jež má vždy 50 bodů) nezadržitelně šíří. V populaci samých jestřábů je průměrná hodnota -25 (vítěz má 50 bodů; poražení -100 bodů). V této situaci se šíří mutant holubice (jež má vždy 0 bodů). Za těchto okolností evolučně stabilní strategie, která neosciluje, vzniká v populaci, kde je 5/12 holubic a 7/12 jestřábů. Průměrem takové populace je 6,25 bodů, což je méně než 15 (kdyby všichni byli holubice). Skupina s evolučně stabilní strategií není optimální, ale stabilní. Populace se nemohou mít lépe, než se mají, bylo by to nestabilní. Svět tedy není nejlepší ze všech možných světů, jak říká Leibniz, ale nejstabilnější, jak říká Dawkins.
Pokud tento dvou parametrový modelový příklad (holubičky/jestřábi) aplikujeme na lidskou společnost, tak můžeme za holubičky dosadit osoby prosazující hesla typu „Jeden pro všechny a všichni pro jednoho“ a za jestřáby osoby prosazující hesla typu „Člověk člověku vlkem“. Protože je na světě cca 7 miliard lidí a člověk, z důvodu svého evolučního vývoje, je schopen vnímat sociální interakce pouze ve skupině do 150-200 členů (tzn. bývalé velikosti kmene, z něhož se moderní člověk vyvinul a která se odráží i do dnešní doby, kdy do této velikosti skupiny lze efektivně řídit vojenskou jednotku pod jedním velitelem či ekonomickou/průmyslovou společnost pod jedním ředitelem a také tím mj. definuje limitní velikost skupiny pro funkční komunismus), tak povahová mutace či preferovaná ideologie každého člověka může být ovlivněna nejenom jeho vrozenou přirozeností, ale i strukturou skupiny mezi níž se v daném čase a prostoru nachází.
ŽEBŘÍČEK HODNOT
Zmíněné dvou-parametrové rozdělení je ovšem velice zjednodušující a „povahové“ mutanty můžeme dělit dále na jedince preferující: komunismus / kapitalismus, idealismus / realismus, kolektivismus / individualismus, modernismus / tradicionalismus, formalismus / funkcionalismus či racionálnost / religiozitu (rozumovost / pocitovost) nebo r-strategie / K-strategie atd. Také např. v politice na jedince žijící pro politiku / žijící z politiky. Každý z těchto přístupů má svůj hodnotový směr a vlastní žebříček hodnot, jež je prakticky pro každého člověka jiný a originální. Společnosti během své časové existence naráží na problémy, s nimiž si lépe poradí či neporadí jiný způsob seřazení žebříčku hodnot a proto se společnosti během své existence mění či zanikají. Příklad rozdělení hodnotových směrů a preferencí z něhož se může skládat žebříček hodnot ukazuje následující obrázek.
ŽELEZNÝ ZÁKON OLIGARCHIE
Podle Teorie elit můžeme principy pro vytvoření elity (tedy skupiny na špičce společnosti) najít prakticky v každém oboru lidské činnosti. Mocenská elita ve společnosti je specifickým druhem elity a ve společnosti lze rozlišit jednotlivé skupiny na vládnoucí elitu (mocenskou, pro níž platí zákon o její cirkulaci), nevládnoucí elitu (např. význačné umělce či vědce) a ne-elitu.
Železný zákon oligarchie vyjadřuje představu, že ve všech společnostech, skupinách či organizacích (např. politické strany či odborové svazy) působí mechanismy a tendence, které nutně vedou ke vzniku oligarchie jako mocenské struktury. V průběhu vedení totiž dříve či později dochází k situaci, kdy se vládnoucí jedinci začnou více zajímat o uchování své nabyté moci než o původní cíle organizace. Aby organizace těmto tendencím směřujícím k oligarchii, autoritářství či byrokracii předešly, musejí zajistit:
- zachování postupnictví ve vedení, tak aby si nikdo nestihl upevnit své postavení natolik, že by se již nedal odstranit (např. volby každé 4 roky či maximální délka prezidentského mandátu na dvě volební období),
- že vedoucí jedinci nesmí mít absolutní kontrolu nad centralizovanou administrativou,
- že nebude docházet k hlubokému byrokratickému odosobnění během odebrání moci jednotlivcům.
Je třeba si uvědomit, že ve společnosti i v politických stranách se vždy vyskytují osoby, které usilují o ovládnutí dané skupiny jedinců nedemokratickým způsobem a že i demokracie degeneruje do oligarchie.
ATLAS IDEOLOGIÍ
Ideologie je propracovaná soustava názorů, postojů, hodnot a idejí. V politické a společenské praxi se ideologie vládnoucí skupiny projevuje např. ve formě filosofie, práva či morálky. V současné době nese lidstvo na svých ramenou cca 270 politických ideologií tvořících cca 39 ekonomických systémů s cca 67 typy vlády.
Atlás byl podle starověkých řeckých pověstí titán, který na své šíji držel nebeskou klenbu či celý svět. Pojem Atlas se vžil pro název knihy se souborem map, neboť mapy zobrazují svět a jsou drženy pomocí jejího hřbetu. Podle knihy Atlas Shrugged od Ayn Rand z roku 1957 (druhá nejvíce ovlivňující kniha v USA po Bibli) je Atlas symbolem lidského snažení, houževnatosti a duchaplnosti, popř. symbolizuje ty co drží celou váhu světa na svých ramenou.
POLITICKO-EKONOMICKÉ SPEKTRUM Z NADHLEDU
Existuje několik způsobu jak definovat pravici a levici v politice (viz. Rozdělení pravice a levice v politice – 8 schémat). Pokud si představíme, že nejčastěji používaná pravo-levá osa při definování politické pravice či levice může vycházet z pohledu P dle následujícího obrázku, můžeme pro lepší orientaci změnit pohled a z nadhledu popsat polohu různých ideologií daleko lépe a přesněji na dvou kruhových schématech zvlášť pro politické a ekonomické ideologie.
POHLED NA POLITICKÉ SPEKTRUM
Schéma je tvořeno čtyřmi směry (levicový socialismus, pravicový konservatismus, středový liberalismus založený na rozumovosti (racionalitě) a středové alternativní ideologie založené na pocitovosti (víře). Středem schématu je totalita či tyranie, k níž je stejně daleko ze všech směrů a od níž se lze vzdalovat se vzrůstajícím objemem vzdělanosti či tolerancí k ostatním ideologiím na stejné „orbitě“. Žádný směr není lepší než jiný, každý má své výhody při řešení událostí s nimiž je společnost konfrontována a záleží také na charakteru jednotlivců, jež tvoří danou společnost a pro které je ideální či efektivnější vždy jiné politicko-společenské uspořádání.
Ideologie vyznávající toleranci a demokratický řád či ideály jsou na vnější „orbitě“ a z důvodu zjednodušení schématu jsou redukovány na 5% zastoupení z celkového počtu, tzn. 20 ideologií popisující celé spektrum různých názorů, jež by mohly být zastoupeny v současné době v poslanecké sněmovně ČR. Pro některé jedince je důležitější zachování směru a jsou schopni udělat ústupek ze svých ideálů směrem k totalitě, tzn. snížení „orbity“ a pro jiné je důležitější zůstat na dané „orbitě“ než zůstat v daném myšlenkovém směru („politika je vysoká hra“ či „politika je umění možného“ při prosazování vlastních zájmů).
Následující obrázek a tabulka popisuje čtyř-parametrové definování zastánce dané ideologie na základě zvolených či preferovaných vlastností na žebříčku hodnot jedince. Samozřejmě, že při použití např. 20 a ne 4 hodnot (a použitím více než vybraných 36ti ideologií) bychom dostali přesnější či jednoznačnější výsledky, ale cílem článku je především demonstrovat jiný možný způsob pohledu a orientace v politickém spektru.
POHLED NA EKONOMICKÉ SPEKTRUM
Schéma je stejně jako u politicko-společenského spektra tvořeno čtyřmi směry (levicový socialismus, pravicový konservatismus, středový liberalismus a středové alternativní ideologie či ekonomické systémy. Středem schématu je ovšem ekonomická svoboda, od níž se můžeme vzdalovat jakýmkoli směrem, tzn. opačná logika, jako u spektra politicko-společenského.
Základní popis a logiku jednotlivých pozic ekonomických systémů popisuje následující tabulka.
CITÁTY ZNÁMÝCH OSOBNOSTÍ
Prof. Dr. Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937):
- Cit určuje naše ideály, z citu pocházejí motivy našeho usilování, ale správné prostředky musí určovat rozum a jen rozum.
- Lid je jediný zdroj veškeré státní moci. Ano, ale jednotlivec se nesmí schovávat za lid a za masu.
- Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.
Mahátma Móhandás Karamčand Gándhí (1869-1948):
- Lidská náruč je tak prostorná, že je s to obsáhnout celý svět.
- K docílení dokonalé čistoty je člověk nucen povznésti se nad protilehlé proudy lásky a nenávisti, příchylnosti a odporu, a být úplně prost vášně v myšlence, řeči i skutku.
- Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami.
John Winston Ono Lennon (1940-1980):
- Představ si, že není žádné nebe, je to lehké, když se pokusíš, žádné peklo pod námi, nad námi jen obloha, představ si, že všichni lidé, žijí pro dnešní den. Představ si, že nejsou žádné státy, není těžké to udělat, nic, pro co zabíjet či umírat, a také žádné náboženství, představ si, že všichni lidé, žijí život v míru. Můžeš říct, že jsem snílek, ale já nejsem jediný, doufám, že jednoho dne se k nám přidáš, a svět bude zajedno. Představ si, že není majetek, divil bych se, kdybys to dokázal, není potřebná chamtivost ani hlad, bratrství lidí, představ si, že všichni lidé, sdílejí celý svět. Můžeš říct, že jsem snílek, ale já nejsem jediný, doufám, že jednoho dne se k nám přidáš, a svět bude zajedno.
- Kdo není ve dvaceti letech komunistou ten nemá srdce, kdo je komunistou ve třiceti ten nemá rozum.
- Největším vítězstvím je nepotřebovat žádné vítězství.
Dalajláma Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho (1935-současnost):
- Jsem přesvědčen, že každý může objevit dobré srdce a smysl pro obecnou odpovědnost s nebo bez náboženského vyznání.
- Mír může trvat jen tam, kde jsou dodržována lidská práva, kde lidé nehladoví a kde jsou jednotlivci a národy svobodní.
- Odpovědnost neleží pouze na představitelích našich zemí nebo na těch kteří byli jmenováni či zvoleni dělat konkrétní práci. Leží na každém z nás individuálně.
prof. Ing. Václav Klaus, Csc, dr. h. c. mult. (1941-současnost):
- Potřebujeme aktivní a autentické občanství každého z nás.
- Obecně si myslím, že to je další pokus do našeho demokratického politického standardního systému instalovat nestandardní - a v tomto smyslu protisystémový - prvek, který je celá léta znám pod pojmem nepolitická politika (o Straně zelených).
- To či ono institucionální uspořádání Evropské unie není cílem samo o sobě, ale je prostředkem k dosažení cílů skutečných. Těmi není nic jiného než lidská svoboda a takové ekonomické uspořádání, které přináší prosperitu. Je třeba otevřeně říci, že dnešní ekonomický systém EU je systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky. Toto všechno říkám z pocitu odpovědnosti o demokratickou a prosperující budoucnost Evropy.
ZÁVĚR
Cílem článku bylo představit jiný pohled na společnost a politicko-ekonomické spektrum, který lze získat použitím metody SCAMPER a vybraných textů z různých oborů doplněných o citáty známých osobností. Obecným závěrem, ke kterému lze tímto způsobem dojít je, že ačkoli má každý člověk jiný žebříček hodnot nebo klade větší důraz na politicko-společenské otázky či události než na ekonomické nebo naopak více na ekonomické a společenské dopady pro něj zůstávají neviditelné, tak by při hodnocení politicko-ekonomického stavu měl...
„...mít stále na očích, zda-li
nedochází k úpadku do
totality či vzdalování se
od ekonomické svobody“.
