Na setkání v březnu 1775 v kostele sv. Jana v americkém Richmondu přednesl Patrick Henry nezapomenutelný projev.
Tato bitva, pane, není jen pro ty silné; je pro ty ostražité, ty aktivní, ty statečné. Kromě toho, pane, nemáme možnost volby. I bychom byli dost zásadoví, abychom po volbě toužili, je teď příliš pozdě na odstoupení z tohoto klání. Neexistuje možnost ústupu, ale jen možnost podřídit se a nechat se zotročit!
Řetězy pro nás jsou již ukované! Jejich cinkot už může být slyšet na pláních Bostonu! Tato válka je nevyhnutelná - a přijde! Opakuji, pane, přijde! Je zbytečné, pane, tuto věc tlumit.
Jemnostpáni mohou sice volat: „Mír! Mír!" - ale není žádný mír. Tato válka vlastně začala! Další vichr, který přivane ze severu, přinese k našim uším hluk ze zkřížených zbraní! Naši bratři jsou už v poli! Proč tady stojíme a nic neděláme? Co je to, co si jemnostpáni přejí? Co by si měli přát?
Je život tak drahý, nebo mír tak sladký, aby byl zachován za cenu pout a otroctví? U všemohoucího, na to zapomeňte! Nevím, jakou jinou cestu si mohou zvolit ostatní, ale já volím tuto: Dejte mi svobodu, nebo mi dejte smrt!“
Comments