Článek Vědecká administrativa od Václava Verunáče publikovaného v časopisu Přítomnost dne 30.12.1926.
Henri Fayol není neznám naší veřejnosti. Ač je tomu teprve deset let, co počal s propagací své doktríny administrativní (nedoživ se bohužel tohoto jubilea), přec vedle Le Chateliera a de Fréminvilla jest nejtypičtějším představitelem francouzských inženýrů — organisátorů. Teprve na sklonku svého života (téměř ve své osmdesátce) shromáždil dlouholeté praktické zkušenosti závodního inženýra horního, prodělavšího celý vývoj až po generálního ředitele společnosti Comentry-Fourchambault, ve svém speciálním učení o administrativě. Vytvořil instituci zvanou »Centre d'Etudes administratives« v Paříži, kterou vede nyní jeho syn Henri Fayol.
V článku »Co jest organisace, ekonomisace, racionalisace«, uveřejněném v »Přítomnosti«, upozornil jsem na příbuznost činnosti Fayolovy a Taylorovy. Někteří měli za to, že jest nějaký podstatný rozdíl mezi naukou Taylorovou a doktrinou Fayolovou. Sám Fayol na loňském Mezinárodním kongresu pro vědeckou organisaci práce v Bruselu jasně prohlásil, že nevidí podstatného rozdílu mezi svojí naukou a zásadami Taylorovými. Vyjádřil to na tomtéž kongresu francouzský delegát de Fréminville: »Fayolism je toutéž myšlenkou jako taylorism, je to užití týchž metod a liší se pouze polem činnosti (Taylor v dílně, Fayol v administrativě) a snad i stanovisky, z nichž tito badatelé vyšli; jedna nauka je pokračováním druhé na poli úplně příbuzném.«
Fayol velmi lpěl na svém díle, jemuž věnoval tak značnou část svého života; své doktrině administrativní připisoval skutečně mimořádné výsledky společnosti, jejíž byl generálním ředitelem. »S týmiž doly, v těchže závodech, s týmiž prostředky finanční mi (toho ať u nás si všimnou ti, kdož myslí stále, že musí býti veliké kapitály na organisaci!), s týmiž prostředky obchodními, s touž správní radou a stále týmž personálem jen pod vlivem nového způsobu administrativy, společnost pozvedla se . . .« praví Henry Fayol. Jeho kredo »Prévoyance — Organisation — Commandement — Coordination — Controle (předvídati — organisovati — vésti — seřaditi — kontrolovati)«, napsané jako heslo na všech dílech jeho i mnohých žáků naznačuje již samo o sobě nápadnou příbuznost se zásadami Taylorovými a se zásadami, jež uvedli jsme svého času pod titulem t. zv. vědecké organisace.
Fayol rozděluje veškeré operace, jež přicházejí v kterémkoliv podniku v úvahu, na pět skupin. Jsou to:
1. činnost technická (produkce, fabrikace, transformace);
2. činnost obchodní (nákup, prodej);
3. finanční (správa kapitálů);
4. činnost ochraná, bezpečnostní;
5. činnost účetní (inventura, bilance, statistika, etc.).
Tyto operace mají býti připraveny, organisovány, vedeny, seřazeny a kontrolovány, čili jedním slovem: spravovány (administrées).
Spravovati dle Fayola jest tudíž jak jsme řekli: prévoir, organiser, commander, coordoner, controler. Předvídati znamená zkoumati budoucnost a sestaviti program činnosti; organisovati (zde v užším slova smyslu) znamená vytvořiti dvojí organismus v podniku: materiální i sociální; vésti, říditi znamená vésti v činnosti zaměstnanecký aparát; seřaditi znamená sjednotiti, zharmonisovati veškeru činnost a snahy; kontrolovat i jest bdíti, aby vše dělo se způsobem, odpovídajícím plánu a daným příkazům.
Od šéfa velikého závodu jest zapotřebí žádati nejprvé, aby byl dobrým správcem, t. j. aby byl schopen předvídati, organisovati atd.; pak ovšem musí míti i znalost odbornou, odpovídající charakteru závodu. Další kvalifikaci šéfa určuje Fayol takto:
1. zdraví a schopnost fysická;
2. inteligence a schopnost intelektuální;
3. vlastnosti mravní: rozhodnost, vytrvalost, odhodlanost, pocit zodpovědnosti;
4. veliké vzdělání všeobecně kulturní;
5. všeobecné znalosti o všech základních činnostech oboru.
Jak vidět, nejsou podmínky pro vedoucího podniku nikterak nepatrné; zajisté také správně při té ohromné zodpovědnosti vůči celku.
Vedlo by příliš daleko, kdybychom měli rozebírat do detailů jednotlivé, výše naznačené operace a schopnosti. Nicméně povšechně třeba se zmíniti zvláště o některých, jak Fayol je analysoval. Schopnost předvídati, t. j. připraviti plán činnosti, jest úplně shodná s požadavkem Taylorovým, jak jej uplatňoval v jednotlivých podnicích. Dnes tento požadavek klade se na prvé místo i ve velkých organismech hospodářských, poněvadž jeho praktické uplatnění zamezuje řadu nesrovnalostí i omylů, jež vznikají z činnosti neplánovité, bezprogramové. V činnosti organisační zdůrazňuje Fayol, aby organism materiální byl s organismem sociálním v plném souzvuku se zřetelem na účel a potřeby podniku:
- každá činnost musí míti v čele lidi naprosto schopné;
- rozhodnutí musí býti přesná, jasná;
- třeba vzbudit zájem pro věc, iniciativu a zodpovědnost u personálu;
- jest nutno spravedlivě odměňovati dle vykonané práce;
- chrániti jednotnost správy;
- potírati byrokratický formalism, atd.
Čím organismus je jednodušší, menší, tím úloha ta je snažší, čím organism je větší, komplikovanější, tím úloha jest těžší.
O vedení (commandement) praví Fayol v podstatě toto: poslání činnosti vedoucí jest uvésti v činnost sociální organismus podniku. Vedení jest rozděleno na řadu šéfů jednotlivých oddělení a přece musí býti zachována naprostá jednotnost. Šéf pověřený vedením musí:
1. míti naprostou znalost svého personálu,
2. vyloučiti neschopné,
3. dávati sám dobrý příklad,
4. prováděti periodickou inspekci sociálního organismu podniku,
5. konati s hlavními spolupracovníky co nejčastěji společné konference, hlavně za účelem docílení jednotnosti vedení a sblížení zájmů,
6. vyloučiti všechny starosti a drobnosti, atd.
Zvláštní důraz klade Fayol na činnost kontrolní, která jest nezbytným doplňkem požadavku »předvídati«. Ještě hlavní principy správy jak je uvádí Fayol, připomínaje, že zdraví a dobrý chod závodu závisí na určitém počtu principů, z nichž hlavní jsou asi tyto:
- dělba práce (má za účel, aby vyrábělo se lépe při téže námaze a vede k specialisaci činnosti i přesnému rozdělení práv a povinností;
- autorita, zodpovědnost (spolu těsně souvisí — není autority bez odpovědnosti a naopak);
- disciplina (disciplina dělá vůdce, praví Fayol);
- jednotnost vedení a jednotnost v nařizování;
- podřízení jednotlivých zájmů zájmům celku;
- odměna za práci (má být spravedlivá, vyjadřující cenu odvedené práce);
- centralisace (otázka centralisace či decentralisace jest věcí uvážení dle poměrů, je nutno nalézti správnou míru té neb oné vzhledem k situaci podniku);
- pořádek (pravý muž na pravé místo, pro každou věc své místo a každá věc na své místo);
- spravedlnost;
- stálost personálu;
- iniciativa;
- jednotnost a shoda u zaměstnanců (čelí proti devise: rozděl a panuj).
K jednotnosti a shodě musí pracovati vedení závodu vlastnostmi výše naznačenými.
»Průmyslová neschopnost státu« je jedna z nejzajímavějších prací Fayolových, u nás také zdostatek známá.
Fayol začíná tu s praktickým studiem administrativy pošt, telegrafů a telefonů. Praví na začátku:
a) v čele tohoto podniku státní podsekretář nestálý a se žádnou kompetencí,
b) není žádného dlouhodobého programu činnosti,
c) žádná bilance,
d) žádné podnícení k větší pracovní intensitě; nedostatečná odměna za práci.
e) chybí zodpovědnost
. . . S takovouto administrativou nemůže žádný podnik prosperovati. (Je to u nás lepší?)
Jak vidno, nejsou zásady vyslovené Fayolem ani pro naše čtenáře něčím neznámým, nicméně právě propracovanost celé věci dává jakousi záruku všem, kdo hodlají zásady Fayolem navržené v praxi použíti. Fayolovi dostalo se z mnoha stran potvrzení o správnosti jeho doktriny. Když jsme ho loni v Paříži navštívili. s hrdostí prohlásil. že vláda francouzská provádí řadu organisačních změn dle principů jím navržených.
Jak jsem řekl, Fayol nebyl pouhým teoretikem. Prošel školou výroby a zkoušel všechno prakticky. Pod-statně přispěl svými pracemi k osvětlení celé myšlénkové sféry, jež nazývána jest vědeckou organisací a která nabývá v celém světě den za dnem pevnější a pevnější půdy, aby se stala podporou dobrých a poctivých snah lidstva za zlepšením jeho postavení.
Zdroj:
Comments