Mezinárodní Organizace Práce: Udržet mír a bezpečnost díky tripartitně řízené sociální spravedlnosti

Aktualizováno: 11. 9.

Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) je specializovaná organizace OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Byla založena v roce 1919 ve Versailles jako stálé zřízení Společnosti národů, jehož cílem byla podpora světového míru na základě sociální spravedlnosti.

Zakládající výbor byl složený ze zástupců devíti zemí: Belgie, Kuby, Československa, Francie, Itálie, Japonska, Polska, Velké Británie a USA. Hlavní myšlenkou bylo udržení míru a bezpečnosti prostřednictvím sociální spravedlnosti. Československo smlouvu MOP vyhlásilo ve Sbírce zákonů pod číslem 217/1921 Sb. Při příležitosti padesátého výročí MOP v roce 1969 obdržela organizace Nobelovu cenu za mír a v 80. letech sehrála významnou roli i při emancipaci Polska, kdy podporovala legitimitu odborových svazů Solidarity.


Mezinárodní organizace práce má v současnosti 187 členů a formuluje mezinárodní přístupy a programy přispívající ke zlepšení pracovních a životních podmínek, vytváří mezinárodní pracovní standardy sloužící vládám států jako model při zavádění vlastních programů, organizuje rozsáhlý program technické spolupráce, který má pomoci vládám zvýšit efektivnost nových strategií, a angažuje se v oblasti školení, vzdělávání a výzkumu za účelem dosažení pokroku ve výše uvedených oblastech. Z různých světových organizací hájících zájmy pracujících vyniká MOP zejména tím, že zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů mají při formulování programů stejnou důležitost jako vlády států.


Nucené práce

Boj proti nucené práci je pro Mezinárodní organizaci práce jednou z hlavních priorit. Historicky byla nucená práce považována zejména za znak kolonialismu a hlavním úkolem organizace bylo stanovení minimálních standardů, které by ochránily původní obyvatele kolonií před ekonomickým zneužíváním. Od šedesátých let je snaha zařadit pracovní standardy mezi základní lidská práva znesnadňována vládami nově samostatných postkoloniálních zemí, které považují možnost kontrolovat pracovní sílu za nezbytnou, mají-li podporovat rychlý ekonomický růst a vývoj.


Minimální mzda

Právo pracovníků na ustanovení minimální mzdy je upraveno Úmluvami MOP č. 26 a 131 o stanovení minimální mzdy z let 1928 a 1995. Zákony o minimální mzdě má dnes většina vyspělých a středně pokročilých zemí, v různých zemích však nabírají různé podoby:

- národní, vládou stanovená hranice minimální mzdy;

- národní minimum, stanovené prostřednictvím kolektivního vyjednávání;

- minimální mzda stanovená kolektivním jednáním pro zaměstnance v daném odvětví.


Práce v domácnosti

Pracovníci v domácnosti jsou lidé, kteří vykonávají řadu prací a úkolů v domácnostech ostatních lidí (vaření, uklízení, péče o děti). Z historických a společenských důvodů – ženy tradičně vykonávaly tyto činnosti bez nároku na mzdu – tito pracovníci často nejsou zahrnuti do prostředků a projektů sociální ochrany a ochrany práce. K ochraně práv pracovníků v domácnosti byla přijata Úmluva MOP o důstojné práci pro pracovníky v domácnosti, platná k 16. červnu 2011.

12 zobrazení0 komentářů