Lubor Jan Zink (20. září 1920 – 6. listopadu 2003) byl česko-kanadský spisovatel a novinář známý svým anti-komunismem. Jako studenta ekonomie na pražské ČVUT jej zastihla nacistická okupace a nacistické uzavření vysokých škol. Podílel se na založení exilového Ústředního svazu československého studentstva a osobně na londýnské manifestaci v roce 1941 přednesl prohlášení o vyhlášení 17. listopadu jako Mezinárodního dne studentstva podepsaném zástupci 14 národů.
Bojoval v řadách československé brigády a v britské armádě, kde získal Military Cross, Medal for Bravery a Medal of Merit. Po válce spolupracoval s BBC a ministrem zahraničí Janem Masarykem. Kvůli nesouhlasu s komunistickou vládou se stal v roce 1949 britským občanem a po založení NATO v něm pracoval jako politicko-ekonomický analytik.
Z roce 1958 se přestěhoval do Kanady kde se stal v roce 1963 občanem. Psal nejen pro Toronto Sun a dosáhl více než 6 500 publikovaných článků, díky čemuž získal v roce 1961 Kanadskou národní novinářskou cena a v roce 1962 Bowater Award za ekonomickou publicistiku. Vymezoval se proti tehdejšímu premiérovi Pierrovi Trudeauovi, kterého pokládal za krypto-komunistu, kdy po vládní medicare může stejně přijít legalcare, morticare, carcare, housecare, leisurecare a další nekonečné podobné možnosti. Jeho články byly publikovány ve třech knihách Trudeaucracy (1972), Viva Chairman Pierre (1977) and What Price Freedom? (1981).
Dvakrát kandidoval za Progresivní stranu Kanady. V roce 1972 získal druhé místo s 8 990 hlasy, když jej porazil Stanley Haidash (Liberální strana Kanady) s 12 214 hlasy. V roce 1974 získal opět druhé místo s 7 133 hlasy, když jej porazil opět Stanley Haidash (Liberální strana Kanady) s 13 134 hlasy.
Po pádu komunismu byl Zink v roce 1995 oceněn Václavem Havlem, kdy společně s Milošem Formanem či Milanem Kunderou obdržel medaili za zásluhy 1. stupně a v roce 1999 získal cenu ministerstva zahraničí Gratias Agit.
Během volební kampaně 1972 byl stoupenci konkurenčních kandidátů vandalismy označen za nacistu i rasistu...
... přičemž jeho volební program byl:
ZINK za Progresivní konzervativní stranu Kanady v okrsku Parkdale
KDYŽ BUDE ZVOLEN, zasadí se za:
1. Tvrdý program pro poražení inflace.
2. Drastické osekání utíkajících vládních výdajů a byrokracie.
3. Program sdílení zisku pro pracovníky, který by nahradil destruktivní systém stávek a výluk, který je nyní beznadějně zastaralý. (Zink má v úmyslu zahájit úplnou revizi průmyslových vztahů).
4. Snížení nákladů na bydlení zavedením opatření k omezení spekulací s nemovitostmi a odstraněním 11% federální daně ze stavebních materiálů.
5. Systém pomocí pro malé podniky, aby mohly vzkvétat i obchody o jedné osobě i další malé firmy.
6. Nahrazení takových systémů podpor, jako jsou granty LIP a OFY, rozumnými, produktivními programy, které prospějí ekonomice.
7. Nižší daně a vyšší důchody díky úsporám ve vládních výdajích.
8. Účinnější multikulturní program, zejména v oblasti vzdělávání a v národních rozhlasových a televizních sítích.
9. Fair-play imigrační systém, který usnadní vstup kvalifikovaných přistěhovalců a zpřísní se pro nelegálně vstupující i podvratné osoby, které obcházejí pravidla.
10. Osvobození členů parlamentu od rozhodování o morálních otázkách, jako je trest smrti a potraty. Nechte lid rozhodnout o těchto a dalších základních otázkách etiky referendem v době voleb.
11. Obnovu řádného místa Kanady v západní komunitě národů.
12. Kratší volební kampaně.
Zdroj: