Konec islámského zlatého věku

Zlatý věk islámu bylo období kulturního, hospodářského a vědeckého rozkvětu v dějinách islámu, které se tradičně datuje od 8. do 14. století. Tradičně se za počátek tohoto období považuje období vlády abbásovského chalífy Hárúna al-Rašída (786 až 809), kdy byl v Bagdádu, do té doby největším městě světa, slavnostně otevřen Dům moudrosti, kde byli muslimští učenci z různých částí světa s různým kulturním zázemím pověřeni shromáždit a přeložit veškeré klasické vědění známého světa do aramejštiny a arabštiny. Tradičně se uvádí, že toto období skončilo zhroucením abbásovského chalífátu v důsledku mongolských nájezdů a obléháním Bagdádu v roce 1258. V té době žili také tři význámné osobnosti „islámské moudrosti“ - Averroes (1126 až 1198), Rúmí (1207 - 1273) a Ibn Chaldún (1332 –1406).


Citáty islámské moudrosti: Andaluský filozof Averroes

Averroes/Ibn Rušd (1126 až 1198) byl arabský filosof islámského zlatého věku, žijící v Andalusii, který se snažil spojit Aristotelovu filosofii s islámem. Měl znalosti práva, matematiky a medicíny. Byl soudcem v Seville a v Córdobě a který byl také osobním lékařem marockého chalífa. Jeho racionalistické názory inspirovaly v dalším uvažování mnoho jiných filozofů včetně Tomáše Akvinského nebo Jana Husa a které byly v rozporu s oficiální křesťanskou i muslimskou náboženskou naukou.


1) Znalost je konformita věci a intelektu.


2) Dvě pravdy si vzájemně neodporují.


3) S ženami by se mělo zacházet jako s lidskými bytostmi, ne jako s domácími zvířaty.


4) Co je pravda ve filozofii, nemusí být pravda v teologii a naopak. Víra vypráví jen pohádky k potřebě nevzdělaných davů, skutečná pravda je jenom pravda vědecká, pravda filozofická, pravda Aristotelova.


5) Armáda filozofů nestačí na změnu podstaty chyby a udělat ji pravdou.


6) Ignorance vede ke strachu, strach vede k nenávisti a nenávist vede k násilí. To je rovnice.


7) Svět je rozdělen na "lidi s důvtipem a bez víry" a "lidi s vírou a bez důvtipu".


8) Nezbytná spojitost pohybu a času je skutečností a čas je něčím, co duše vytváří v pohybu.


9) Všechny vědy pocházejí od synů Izraele, důvodem je existence proroctví mezi nimi, které dělá jejich vědeckou dokonalost úžasnou.


10) Nečiň, co odsuzuje tvé svědomí a neříkej, co není v souladu s pravdou.



Legendární perský mudrc a básník Rúmí: Citáty lásky a moudrosti

Rúmí (1207 - 1273) byl perským básníkem, právníkem, islámským učencem, vykladačem šaríi, teologem a učitelem súfismu v období islámského zlatého věku. Narodil se v Persii na území dnešního Afghánistánu a zemřel v turecké Konyi a jeho pohřbu se zúčastnily davy lidí bez ohledu na národnost a vyznání - Turci, Arabové, Řekové i Židé. Psal také o tom, že při rozbití atomu, v něm nalezneme zmenšeninu sluneční soustavy a tři sta let před Koperníkem psal o tom, že se Země otáčí kolem Slunce. Inspiroval řadu pozdějších západních myslitelů a spisovatelů, kdy se jeho příběhy objevují v Andersonových pohádkách i v díle Williama Shakespeara. Jeho nejvýznamnější práce se jmenuje Masnaví, což je šestisvazková báseň, která bývá považovaná po koránu za druhou nejdůležitější knihu. Mezi jeho citáty patří:


- Nepatřím k žádnému náboženství. Mojí vírou je láska a každé srdce je mým chrámem.


- Díky tvému světlu jsem se naučil jak milovat. Díky tvé kráse, jak tvořit básně. Tančíš v mé hrudi, kde Tě nikdo nevidí, ale já Tě někdy zahlédnu a ten pohled se stávává mým uměním.


- Žena je světlem boha.


- Ticho je jazyk boží, vše ostatní je ubohým překladem.


- Kde rty mlčí, srdce mluví tisíci jazyky.


- Pokud se vás zeptají co je to láska? Odpovězte - obětování vůle.


- Milující člověk chce pouze být v přítomnosti své lásky, oceánu jehož hloubka nebude nikdy známa.


- Milující se lidé se nakonec někde nepotkávají. Jsou sami vzájemně v tom druhém po celou dobu.


- Vsaďte na lásku vše, pokud jste opravdovou lidskou bytostí. Polovičatost v srdečnosti nedosahuje její vznešenosti.


- Jsi cestou lásky a na jejím konci mým domovem.


- Vdechla jsi mi život. Co ale znamená jeden můj život? Ty jsi jich stovky.


- Tvůj dech se dotkl mojí duše a já dohlédl do nekonečna.


- Nechte se tiše vléct podivnou silou toho, co opravdu milujete. Nesvede vás na scestí.


- Musíte lámat svoje srdce, dokud se neotevře.


- V jatkách lásky, jsou zabíjeni jen ti nejlepší, žádní ze slabých nebo pokřivených. Neutíkejte pryč od tohoto způsobu umírání. Kdokoli, kdo nebyl zabit láskou je mrtvým masem.


- Zranění je místem, kudy do vás vstupuje světlo.


- V ruinách je naděje na nalezení pokladu.


- Žijte zapáleným životem a sledujte ty, kteří rozdmýchávají vaše plameny.


- Když děláte věci ze srdce, cítíte v sobě pohybující se řeku - radost.


- Odpověz na každé volání, které osloví tvoji duši.


- Nejsi kapkou v oceánu. Jsi celým oceánem v kapce.


- Přestaň jednat v takové malosti. Jsi vesmírem v extatické pohybu.


- Včera jsem byl chytrý, takže jsem chtěl změnit svět. Dnes jsem moudrý, takže měním sebe.


- Každý byl stvořen pro nějakou konkrétní práci a touha po této práci byla dána do každého srdce.


- Za hranicí myšlenek o konání správných a špatných věcí je místo. Potkáme se tam.


- To, co hledáte, hledá vás.


- Cestování přináší sílu a lásku zpět do vašeho života.


- Pozvedněte svá slova, ne hlas. Je to déšť, díky kterému květiny rostou, ne bouře.


- Umění vědění je znát, co ignorovat.


- Předtím než smrt vezme to, co jste dostali, odevzdejte, co je k předání.


- Narodili jste se s křídly, proč se raději celým životem plazíte?


- Ve tvém srdci je svíčka připravena k zapálení. V tvé duši je prázdo připravené k naplnění. Cítíš to, že?


- Uteč z pohodlnosti. Zapomeň na bezpečnost. Žij, kde se bojíš žít. Znič svoji pověst. Staneš se notoricky známým.



Citáty islámské moudrosti: maghrebský filozof Ibn Chaldún

Ibn Chaldún (1332 –1406) byl arabským učencem a veřejným představitelem Maghrebu (území severozápadní Afriky) v Tunisu, přičemž původem pocházel z andaluské Sevilly. Byl historikem, filosofem, sociologem, muslimským teologem a vědeckým myslitelem. Zajímal se o vztah člověka a lidskou civilizaci, její vývoj a vztah mezi politickou mocí a společností. Viděl historický proces jako konstantní cyklickou změnu vlivem interakce dvou skupin:


- obyvatel měst a chráněných míst s usedlým způsobem života s možností rozvinutí kultury, vědy a civilizace, ale s nízkou solidaritou, soudržností a bojovností.


- kočovníků a beduínů, žijící kočovným a pouštním způsobem života, včetně venkovanů, kteří mají drsnou povahu a jsou nepřátelští k civilizaci, ale mají nezkažené ctnosti, kmenovou soudržnost a bojovnost.



Mezi jeho citáty patří:

1) V průběhu celé historie mnoho národů utrpělo fyzickou porážku, ale to nikdy neznamenalo konec národa. Ale když se národ stal obětí psychologické porážky, pak to znamenalo konec národa.


2) [Slepé] následování dávných zvyků a tradic, neznamená, že mrtví jsou naživu, ale že živí jsou mrtví.


3) Podniky vlastněné odpovědnými a organizovanými obchodníky nakonec předčí ty, vlastněné bohatými vládci.


4) Je-li pobídka k nabývání a získávání majetku pryč, lidé o jeho získávání přestávají usilovat...Ti, kteří porušují vlastnická práva dopouští se bezpráví...Pokud k tomu dochází opakovaně, všechny pobídky pro kulturní podnikatele jsou zničeny a ti se zcela přestanou snažit. To vede ke zničení a zkáze civilizace.


5) Návyky jsou kvalitami duše.


6) Člověk je potomkem zvyklostí, ne potomkem svých předků.


7) Minulost se budoucnosti podobá více než jedna kapka vody druhé.


8) Člověk je esenciálně ignorantem a stává se jím až učením skrze získávání znalostí.


9) Vláda je institucí, která brání všem nespravedlnostem kromě těch, které sama způsobuje.

10) Na počátku vlády dynastie, zdanění přináší velké příjmy z malého daňového zatížení. Na konci dynastie, zdanění přináší malé výnosy z velkého daňového zatížení.


11) Islám má povinnost získávat moc nad všemi národy.


12) Geometrie osvěcuje intelekt a správně formuje mysl člověka.


13) Ten, kdo najde novou cestu je průkopníkem, i když její stopa musí být znovu nalezena jinými. A ten, kdo jde daleko před svými současníky je vůdcem, i když uplynou staletí než je jako takový rozpoznán.


14) Když civilizace [populace] roste, roste také dostupná práce. Na oplátku se zvyšujícími se zisky, zvyky a potřebami luxusu, koresponduje její růst s vytvářením luxusu. Vznikají řemesla pro vytváření luxusních výrobků. Hodnota realizována z nich se zvyšuje a díky tomu se zisky ve městě opět násobí. Výrobě se zde daří ještě více než předtím. A tak to jde s druhým a třetím cyklem růstu. Všechny dodatečné práce slouží luxusu a bohatství, na rozdíl od původní práce, která sloužila jen pro zajištění zachování života.


Rasistické, předsudkové a xenofobní citáty o černoších:


- Dále na jih Afriky není v pravém slova smyslu žádná civilizace. Tam jsou pouze lidé, kteří mají blíž k němým zvířatům než racionálním bytostem. Žijí v houštinách a jeskyních a jedí byliny a nepřipravované obilniny. Často se jedí navzájem. Nemohou být považováni za lidské bytosti.


- Černoši jsou nejméně inteligentní a nejméně náročnou částí lidstva. Jsou nejméně schopni pochopit důsledky akcí.


- Důvodem proč jsou černoši zpravidla poddajní k otroctví je, že mají málo lidskosti a podobají se němým zvířatům.


- Jediní lidé, kteří přijímají otroctví jsou černoši, vzhledem k jejich nízkému stupni humanity a blízkosti zvířecímu chování. Ostatní osoby, které akceptují stav otroka to dělají jako prostředek k dosažení vysoké hodnosti, moci nebo bohatství, jako je tomu u Mameluckých Turků na východě nebo v Andalusii u Franků a Galů, vstupujících do služeb tohoto státu.

Rasistické, předsudkové a xenofobní citáty o Arabech:


- Arabové dominují pouze na pláních a rovinách, protože jsou, díky své divoké povaze, lidem drancování a ničení. Drancují všechno, co si mohou vzít bez boje nebo risku a potom prchají do svého útočiště v poušti a nepostaví se a nebojují, pokud to není v sebeobraně. Takže když se setkají s jakýmikoli potíži nebo překážkami, nechávají je na pokoji a hledají snadnější kořist. A kmeny dobře opevněné proti nim na svazích kopců unikají jejich ničení a zničení, protože nechtějí lézt do kopců, ani vynakládat úsilí, ani riskovat. Zatímco roviny, kterých mohou dosáhnout vzhledem k nedostatku jejich ochrany a slabosti státu, jsou pro ně kořistí a soustem, na které budou útočit, plenit a dobývat s lehkostí, dokud lidé tam žijící nebudou poraženi, a poté je nenapodobí díky vzájemnému konfliktu a politickému úpadku, dokud není zničena jejich civilizace. A Alláh se stává jejich tvořitelem, a On je jediným, vítězným a neexistuje žádný jiný pán než on.



Zdroje:

https://hn.cz/c1-64081990-legendarni-persky-mudrc-a-basnik-rumi-citaty-lasky-a-moudrosti

https://hn.cz/c1-64071060-citaty-islamske-moudrosti-andalusky-filozof-averroes

https://hn.cz/c1-65303870-citaty-islamske-moudrosti-maghrebsky-filozof-ibn-chaldun

2 zobrazení0 komentářů