Evropa čelí vnitřní debatě mezi těmi, kteří ji nadále považují za společenství svobodných národů, a těmi, kteří ji považují za entitu ovládanou Bruselem.
Ačkoliv mohl toto rozštěpení zdůraznit kontroverzní Brexit, tak tento konflikt - jak bývalý český prezident (a bývalý premiér) Václav Klaus upozornil před 13 lety - zuří už celá desetiletí:
Ve své knize z roku 2006 "Co je to Evropeismus aneb co by nemělo být budoucností Evropy?" Václav Klaus napsal:
"V Evropě již půl století probíhá svár mezi zastánci liberalizačního modelu evropské integrace, založeného na odstraňování všech odstranitelných, nepotřebných, neproduktivních, na hranicích států se nacházejících bariér lidských aktivit při primárně intergovernmentální spolupráci evropských zemí (které si ve svém rozhodování ponechávají výraznou většinu parametrů svých společenských systémů), a mezi zastánci harmonizačního či homogenizačního integračního modelu, založeného na EU-úřady organizovaném sjednocování a vyrovnávání (nivelizování) podmínek žití obyvatel Evropy...""Evropeismus zastává nikoli evoluční, ale konstruktivistický názor... Evropeisté člověku a jeho spontánní, neregulované a nekontrolované aktivitě nevěří."
V projevu v Evropském parlamentu o tři roky později Václav Klaus vysvětlil:
"...to či ono institucionální uspořádání Evropské unie není cílem samo o sobě, ale je prostředkem k dosažení cílů skutečných. Těmi není nic jiného než lidská svoboda a takové ekonomické uspořádání, které přináší prosperitu. Tím je tržní ekonomika."
Nedávno Václav Klaus hovořil o masové migraci ve výše uvedeném kontextu "evropeismu". Na summitu o migraci MCC v Budapešti uvedl:
"Demokracie potřebuje démos (lid jako politickou jednotku) a je nesporným faktem, že na evropské úrovni žádný démos neexistuje... patříme ke konkrétním politickým společenstvím, k našim národním státům. Nejsme "občany světa" (ve smyslu slov prezidenta Obamy), nejsme ani občany Evropy. Jsme obyvatelé Evropy, ale občané našich národních států... Evropské elity pochopily, že aby uspěly ve svých ambicích zbavit se národních států a vytvořit stát Evropy (a evropský národ), musí rozpustit staré stávající národy jejich smícháním s migranty z celého světa. Tímto postupem chtějí vytvořit nového, skutečně evropského člověka, Homo bruxellarum. To je hlavní důvod, proč podporují a propagují masovou migraci, aniž by věnovali pozornost všem negativním a ničivým vedlejším účinkům."
Přední český sociolog Jan Keller, bývalý sociálně demokratický poslanec Evropského parlamentu, poukázal na to, že Nová levice pojímá migraci jako nedílnou součást multikulturního pohledu na svět, podle kterého se Evropa musí distancovat od své minulosti a vytvořit si novou identitu. Jak však Jan Keller napsal v roce 2018:
"Multikulturalismus není projevem naší velkorysosti, či nějakým vznešeným výplodem pravdy a lásky. Multikulturalismus je to, co zbývá, když se ukázalo, že vlny migrantů nejsou ve svém důsledku přínosem, nýbrž ohrožením ekonomik evropských zemí."
Zesnulý Václav Havel - první prezident České republiky - před téměř 30 lety nabídl jasnozřivý požadavek týkající se současné krize identity a debaty o evropském charakteru a budoucnosti. Ve své knize Letní přemítání, která byla vydána v roce 1991, napsal:
"Toto [evropské] společenství se musí plně opřít o duchovní a politické hodnoty, které byly v posledních desetiletích udržovány, pěstovány a prakticky naplňovány v demokratické západní Evropě. Tedy o takové hodnoty, jako je respekt k občanským právům a svobodám, politický a hospodářský pluralismus, parlamentní demokracie, decentralizace místní správy a samosprávy a vše, co s tím souvisí či na to navazuje.""Nejde přitom o adaptaci na cosi cizího, ale naopak o návrat národů, které byly násilně odcizovány vlastním tradicím, kořenům a ideálům, k sobě samým, o jejich návrat na cestu, po které už kdysi šly nebo po které jít toužily nebo k níž byly potenciálně předurčeny jako obyvatelé téhož evropského duchovního prostoru."