Výňatek z projevu Edvarda Beneše na prvním sjezdu svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacismu v Praze dne 14. prosince 1945.
...Zavřeli vás buď jako rukojmí, nebo jako potenciální revolucionáře, nebo jako podzemní pracovníky, kteří se vzbouřili proti barbarskému jejich útoku proti existenci národa. Žádný z vás nezadal k útoku jejich té nejmenší oprávněné příčiny. Žádný z vás neměl té nejmenší viny, stejně jako jí neměl náš tradičně demokratický národ. Všichni jste věděli, že ani naše vláda jako celek neměla viny na politickém zločinu ze září roku 1938 sousedního početně velkého německého národa.
Je v tom velká mravní síla a opravdová velikost národa, můžeme-li si takto sami sobě konstatovat fakta ve světě, který klesl v roce 1938 tak žalostně nízko. Ale nejen to, přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až ty nové své lži budou přednášet.
Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všecko zaznamenat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad jen proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se znovu mohli bránit, až oni začnou s tou svou „očišťovací“ kampaní. Neboť na válku v letech 1938-45 se nesmí nikdy zapomenout.
Že začnou, o tom buďte přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a lidskou. Buďte na tento úkol připraveni a mějte svá fakta, své záznamy, své vzpomínky pohotově, neboť nikde se tolik nezapomíná, jako právě v politice. A proto bude zase nutno podržet všem našim odpůrcům z let 1938-45 před očima to, co svět z jejich rukou zažil v Osvětimi, Dachau, Mauthausenu, Ravensbrücku a v řadě jiných německých mučíren.
Opakuji vám, na tuto válku se nesmí zapomenout, a aby se nezapomnělo, je ji nutno sebevědomě a důstojně, ve jménu práva a svobody, práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti, stále a stále připomínat. My Češi a Slováci máme na to plné právo…