Z projevu „Liberalistická společnost“ Edvarda Beneše při promoci na doktora práv dne 15. prosince 1945.
Masaryk — stejně jako mnozí jiní současní myslitelé — došel už na konci minulého století, vydávaje svou studii o sebevraždě, k závěru, že vypjatý individualism romantického člověka 19. století vede ho do krise, že vytváří člověka v své podstatě krajně chorobného a abnormálního, končícího svou abnormální existenci abnormálním koncem, sebevraždou.
To platí i o společnosti konce 19. století. Liberální svět z konce 19. století jako výraz tohoto kolektivního individualismu je v krisi jako celek a vytváří svou liberální společnost se všemi jejími charakteristickými vlastnostmi:
- politicky jest to společnost s rozvaděným a svářícím se světem četných, anarchisujících politických stran, rozvracejících svým bojem národ jako celek;
- hospodářsky — společnost s krajně vypěstovaným kapitalismem a industrialismem, vyvolávajícím neúprosný třídní boj vykořisťujících a vykořisťovaných;
- sociálně - společnost s vypjatým sporem o člověka minulosti s feudálními koncepcemi aristokratickými na jedné straně a člověka s egalitářskými ideami, snažícího se uplatnit rovnost lidí na straně druhé;
- kulturně a umělecky - společnost s vytvářením společnosti ploše existující, žijící ve změti idejí, názorů a představ chaotických, nemající ani literárního, ani výtvarného slohu a stylu;
- krátce: společnost chorobnou, nejistou, hledající něco nového a nejsoucí sto to najíti.
Posledním, byť i nepřímým výtvorem této chaotické, nejasné a sebe neovládající liberální společnosti byl chorobný její výron a naprosto nezdravý a abnormální výraz krajního individualismu a subjektivismu člověka 19. století, snažícího se uplatnit směšný diktátorský titanism se všemi jeho důsledky společenskými—fašism a nacism.
Byla to společnost vytvořená ze všech možných „anti" a ze skoro žádného „pro": byla antiliberální a antisocialistická, antiracionalistická a antiuniversalistická, antipacifistická a antisemitská, svým duchem a svým činem antilidská, jedním slovem nemocná, rozvrácená, abnormální, jen samá negace a samá reakce proti něčemu, a končící individuálně v tak mnoha případech svých odvážnějších a logičtějších příslušníků sebevraždou, kolektivně - když pak vyvolala druhou světovou válku— končící po prohrání této války v neuvěřitelné zkáze, rozvratu a chaosu, jak to vidíme v dnešním Německu.
Comments