Výňatky z textu „Civtech: The digital revolution in democracy and decision-making“, jehož autory jsou Wojciech Mialozyt a Arkadius Legiec.
Digitální revoluce se stala nedílnou součástí lidské existence, zásadním způsobem ji usnadňuje, ale i narušuje. Internet a sociální média změnily, jak moc se populace chová sociálně, ekonomicky a politicky, což má zásadní důsledky pro interakci mezi občany a vládami. Revoluce také přispěla k tomu, že se svět stal chaotičtějším a těžší na pochopení a vládnutí.
Tyto trendy - digitalizace všech oblastí života spojená se sociálními transformacemi a následované novými dimenzemi vládního rozhodování - jsou nevratné a vzájemně provázané, i když se odehrávají v různých rychlostech.
Digitální revoluce znamená, že vlády a orgány veřejné správy musí naplňovat očekávání, potřeby a požadavky občanů a nesmí setrvávat ve své vnitřní byrokratické logice. Toto spouští transformaci směrem k transparentnějšímu, otevřenějšímu a vzájemně prospěšnému vztahu mezi občany a vládami, ve kterém mohou první z nich hrát stále důležitější roli při formování veřejných politik. Konečným aktem této transformace budou občané, kteří získají skutečný vliv a spoluvlastnictví rozhodovacích procesů.
Nástroje demokratické angažovanosti v digitální éře: E-konzultace, E-petice, E-úvahy, E-rozpočet, E-hlasování.
Internet a mobilní technologie umožnily spolupráci a komunikaci mezi vládou a občany v rozsahu, který nebylo možné předpokládat. Tato specifická organizační kultura pronikla do vlády a podkopala staré postupy, které vlády uplatňovaly a přivedly je k nové realitě, protože již nefunguje jednoduchá digitalizace starých byrokratických vztahů s občany.
Digitální nástroje ke sledování výkonu vlád a online sebe-organizaci však nepřinesou hodnotný dopad na kvalitu demokracie, pokud nebudou podporovány neustálým osobním zapojením občanů a uživatelů sítí do občanských a demokratických procesů ve skutečném, nikoli virtuálním světě.