Charta 77 vznikla proti „Vystrčilům“

Aktualizováno: 6. 7. 2021

Letos v lednu jsme oslavili 44 let od vzniku znění Charty 77 a měli bychom ji oslavovat dál, jejím nezapomenutím. Dnes je stále živoucí bezprecedentní amatérsko-pokrytecká skvrna na reputaci České republiky, když se předseda senátu Miloš Vystrčil stále snaží interpretovat svoji cestu na Tchaj-wan za zásadovost, zaštiťující se také „Havlovým odkazem“, když je spíše opak pravdou a nedodržováním Českou republikou deklarovaného mezinárodního diplomatického vztahu s Čínskou lidovou republiku (ČLR) shazuje pod stůl Havlovo motto „Žít v pravdě“ i odkaz Charty 77, která upozorňovala konstruktivním dialogem „politické představitele a státní aparát“ na nedodržování (lidských a občanských) práv, k jejichž dodržování se Československo zavázalo v roce 1975 v Helsinkách. Tedy obdobu toho, čeho se Miloš Vystrčil dopustil nyní – nedodržování závazků České republiky v mezinárodní diplomacii.


Pojďme si tedy „Vystrčilův příběh“ věcně vyargumentovat.



Nepřípustný Vystrčilův „diplomatický vztah“ s mezinárodně neuznávanou zemí „Tchaj-wan“


Miloš Vystrčil před a po návštěvě prohlásil:


„…druhým cílem je potom, ukázat, že Česko je svobodnou, suverénní a demokratickou zemí. A že naše parlamentní diplomacie je diplomacií. Zejména pokud se to týká českého senátu… a zároveň a to je ten třetí účel také se snaží spolupracovat a bude spolupracovat se všemi demokratickými zeměmi bez ohledu na to, zda si to někdo jiný přeje nebo nepřeje…“


„…jsem rád, že jako demokratická země spolupracujeme s jinou demokratickou zemí…“



Nedodržený deklarovaný Status Quo „rozhovorů s teritoriem Tchaj-wan“


Česká republika i státy EU uznávají ČLR a z diplomatického hlediska považují Tchaj-wan za součást jejího území a vychází ze zásady „jedné Číny". Vzhledem k tomu, že diplomaticky uznaná ČLR v praxi nevykonává veřejnou moc nad územím Tchaj-wanu, musí státy EU hájit své obchodní a další zájmy, které se týkají Tchaj-wanu, uzavíráním dohod s jiným subjektem, než je ČLR. Udržování oddělených hospodářských vztahů s pevninskou Čínou a s Tchaj-wanem a udržování diplomatických vztahů jen s ČLR se jeví jako nejpragmatičtější řešení a tento přístup sdílí i Česká republika. V roce 1995 se tehdejší ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec vyjádřil:


„Ve vztazích s Tchaj-wanem Česká republika vychází z praxe převážné většiny dalších zemí, t. j. s ČLR udržuje diplomatické styky a s teritoriem Tchaj-wanu vztahy na nevládní úrovni, přičemž důsledně respektuje politickou linii existence pouze jedné Číny, jejíž součástí je i Tchaj-wan, a ČLR jedinou legitimní představitelkou. Tchaj-wan je nicméně neoddiskutovatelnou hospodářskou i sociální realitou, přičemž i s tímto teritoriem má ČR zájem rozvíjet především ekonomickou a obchodní spolupráci.“


V prosinci 2011 proběhla zahraniční cesta na Tchaj-wan delegace senátního výboru ve složení J.Regec, T.Kladívko, J.Pospíšil, P.Trpák a dle zápisu:


„Delegace navštívila Tchaj-wan na pozvání Výboru pro mezinárodní vztahy a bezpečnost Legislativního Yuanu (Parlamentu). Předmětem rozhovorů se zástupci tohoto výboru, stejně jako s představiteli dalších institucí, byly především vzájemné vztahy v hospodářské a politické oblasti. Tchaj-wan je jedním z nejdůležitějších zahraničních investorů v České republice a tchaj-wanské firmy vytvářejí na našem území tisíce pracovních míst. Tato spolupráce má veškeré šance, že se bude nadále rozvíjet a to zejména díky stále stoupající výkonnosti ekonomiky ostrova. Tomu napomáhá příznivý vývoj vztahů mezi Tchaj-wanem a ČLR, o němž senátory podrobně informovali představitelé vlády a Národní bezpečnostní rady. V průběhu návštěvy se senátoři též seznámili s tchaj-wanským systémem civilní obrany, se způsobem, jakým se ostrované snaží ochránit před ničivými přírodními katastrofami. Výbor považuje rozvíjení vztahů s dynamickými zeměmi Asie za jednu z priorit české zahraniční a hospodářské politiky.“


Nebo například na schůzi Senátu ze dne 14.12.2011 se mj. uvádí:


„…výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas s ratifikací příslušných dohod podle článku XXI GATS s Argentinou, Austrálií, Brazílií, Kanadou, Čínou, samostatným celním územím Tchaj-wan…“



„Parlamentní diplomacie“ komplementem diplomacie


Parlamentní diplomacie je nezbytnou součástí zahraničních vztahů každé země a důležitým komplementem diplomacie vládní. Když například dřívější ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg představoval základní body vládní zahraniční koncepce, uvedl, že k jejím základním charakteristikám patří co nejširší vnitropolitický konsensus a kontinuita. Delegace diplomatických parlamentních misí by se potom měly zaměřit na konkrétní cíle, které jsou nejlépe v souladu s vládní zahraniční koncepcí, neboť jinak by Česká republika mohla v zahraničí působit jako země s nekoncepčními postoji, což by nebylo dobré pro reputaci České republiky v zahraničí.


Vnitropolitický konsensus a kontinuita je diskutována na schůzkách ústavních činitelů svolávaných prezidentem (Zeman zvolen v 2018 cca 2,8 miliony hlasy z 5,5 milionu hlasujících) a zváni jsou ministr zahraničí, obrany a vnitra s předsedou sněmovny (představitelé stran zvoleni v 2017 cca 2,2 miliony z cca 5 milionů hlasujících) a předsedy senátu (Vystrčil zvolen v 2016 cca 8 tisíci hlasy z 1,2 milionu hlasujících v 2. kolech senátních voleb 2016,2018 a 2020). Předseda senátu Vystrčil však začal ignorovat vnitropolitický konsensus a kontinuitu a vyčlenil se z nich. Byla mu dokonce na Tchaj-wanu udělena medaile za parlamentní demokracii s uvedením, že za posledních 45 let nikdo Tchaj-wan na obdobné pozici nenavštívil. Důvodem je však nejpravděpodobněji fakt, že Tchaj-wan není členem Meziparlamentní unie, která sdružuje parlamenty celosvětově, která vznikla v roce 1889, a jejímž účelem je pěstování kontaktů mezi jednotlivými parlamenty a zdůrazňuje úzkou spolupráci s OSN, jejímž členem Tchaj-wan také od roku 1971 není, když za nástupnickou zemi byla uznána ČLR.



Totalitní minulost „Čínské republiky na Tchaj-wanu“


Vláda Čínské republiky na Taiwanu odvozuje svou právní subjektivitu od Čínské republiky, která byla založena na pevnině po rozpadu mandžuského císařství v roce 1912. Výsledkem občanské války v 1927-1949 byly dva státy, a to Čínská republika na Taiwanu a Čínská lidová republika na pevninské Číně, tedy dva čínské státy a dvě čínské vlády, které si činí vzájemně nárok na suverenitu nad nedělitelným čínským územím obdobně jako Severní a Jižní Korea.


Při příchodu Čankajška na Taiwan v roce 1949 jeho vláda nastolila autoritativní režim. Národní strana Kuomintang obsadila všechny důležité funkce ve státní správě a místní tchaj-wanská společnost byla vyloučena z podílu na politické moci. Kuomintang se snažil eliminovat jakékoliv zakládání dalších politických stran a kontroloval média. V období 1947-1987 nastolil na světě jedno z nejdelších období stanného práva, označovaným jako „Bílý teror“, kdy bylo uvězněno na 140 tisíc obyvatel a cca 4 tisíce popraveno.


V 70. letech Čínská republika na Taiwanu prosazovala, že je nástupcem vlády na pevnině a jediným dědicem čínské kultury s územními nároky např. i na Tibet. V roce 1987 byl zahájen proces demokratizace a tzv. nacionální „taiwanizace“ znamenající zdůraznění významu taiwanské kultury, společnosti, ekonomiky, jazyka, národnosti a identity a nepovažování Tchaj-wanu (Formosy) za součást kontinentální Číny. Toto je v politickém prostředí aktuálně stále živé téma a kritizováno „pan-blue“ koalicí v čele s pravicovým Kuomintagem a naopak podporováno „pan-green“ koalicí v čele s levicovou Demokratickou pokrokovou stranou.



Ztráta reputace České republiky


Česká republika, jako nástupnická země Československa, byla s Čínskou republikou součástí spojených národů protifašistické koalice a v roce 1975 Československo uznalo Čínskou lidovou republiku. Vystrčilovým projevováním uznávání samostatnosti mezinárodně neuznávaného Tchaj-wanu zrazuje nejen diplomatické partnerství s ČLR, ale i zbylé představitele „Čínské republiky na Tchaj-wanu“, svým příklonem k této pan-green koalicí prosazované „nové Tchajwanské identitě“. Tímto diplomatickým amatérismem deklaroval Vystrčil nekulturnost, bezzásadovost a nedůvěryhodnost znamenající ztrácení reputace ČR na mezinárodním poli.


Charta 77 upozorňovala konstruktivním dialogem politické představitele a státní aparát na nedodržování (lidských a občanských) práv, k jejichž dodržování se Československo zavázalo v roce 1975 v Helsinkách. Tedy na obdobu toho, čeho se Miloš Vystrčil dopustil nyní – nedodržování závazků České republiky v mezinárodní diplomacii. Charta 77 vznikla proti zvůli tehdejších „Vystrčilů“ a neměli bychom na její odkaz zapomínat či tolerovat její zneužívání a ohýbání obdobnými charaktery proti nimž byla sepsána.



Zdroje:

https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=20945

http://www.totalita.cz/txt/txt_ch77_dok_1977_01_01.php

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/vystrcil-strach-mam-ale-nejet-na-tchaj-wan-tak-se-stydim-40335881

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3173841-jsem-tchaj-wanec-vystrcil-dostal-medaili-za-parlamentni-diplomacii

http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/50346/42733/40524

http://invenio.nusl.cz/record/155822/files/nusl-155822_1.pdf

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/prezident-zahranicni-politika-ustavni-cinitele-milos-vystrcil.A200918_163621_zahranicni_kzem

https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=710

https://www.senat.cz/cinnost/zpravy/vyrzpr2011/vyrzpr11.pdf

https://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/62870/53129

https://en.wikipedia.org/wiki/White_Terror_(Taiwan)

https://www.ipu.org/about-ipu/members/geopolitical-groups/asia-pacific-group


23 zobrazení0 komentářů